Manipulace s důkazy , chybná obvinění

30. března 2009 v 12:15



Chybná obvinění, omyly policistů
Proti policejní a soudní zvůli vás nic neochrání. Obětí se může stát každý z vás. Lidé, kteří nic nemají, nikomu nevadí a žijí si svůj klidný život kdesi v ústraní se domnívají, že jim se nemůže nic stát. Může! Nemohou být sice obráni o majetek, ale snadno mohou posloužit jako náhradní viník, za někoho, kdo zločin skutečně provedl. A nemusí jít jen o náhradní viníky, mohou se stát jen obětí omylu policistů a jejich následné neochoty přiznat se ke své chybě. Můžete se stát i obětí lajdáctví při vyšetřování. Cesty obvinění nevinných obětí neomylnosti policie a našeho soudního systému jsou klikaté a nepochopitelné. Může to být žena, láska, antipatie, špatná nálada, souběh nahodilých událostí a už jste tam. Naše soudnictví má sice řadu pojistek proti justičním omylům, můžete se odvolat, můžete se dovolat k Nejvyššímu soudu i k Ústavnímu soudu, ale nemůžete změnit "volné hodnocení důkazů", což v praxi znamená, že úsudek soudce je nadřazen všemu.Jeho hodnocení důkazů nikdo nezvrátí a je prakticky nemožné donutit soud k přijetí nových důkazů. Zákon to sice umožňuje, ale ukažte mi soudce, který dokáže přiznat chybu vlastního úsudku, či úsudku kolegy z vedlejší kanceláře. Myslím, že případ Kájínka to přesvědčivě dokazuje. Podle počtu obnovených soudních řízení a změněných rozsudků v trestních kauzách patří naši soudci k absolutní světové špičce. Prostě se nemýlí.
V následujících řádcích uvedu řadu příkladů, které se u nás stávají naprosto běžně, v lepším případě se jedná o neprofesionalitu a neschopnost, v horším o zlou vůli a úmysl. V každém případě oběti dopadnou stejně. Skončí ve vězení, drasticky se jim změní život, mnohým se zcela rozpadne jejich hodnotový žebříček. Z některých se mohou stát i samosoudci a samovykonavatelé spravedlnosti. Je jen otázkou času, kdy kvůli zmanipulovanému obvinění, či nespravedlivému odsouzení zemře první policista, první státní zástupce a první soudce.
Nevím jak tento druh policejních omylů pojmenovat. Chyba, omyl, lajdáctví, neumětelství, lenost, zlý úmysl, křivé obvinění, spiknutí? Každý případ může mít jinou příčinu, kterou se asi nikdy nedovíme. Bohužel za chyby vyšetřovatelů se neplatí penězi, ale životem. Pravda, nikdo není neomylný, justiční omyly jsou známy i z mnohem vyspělejších zemích než jsme my. Tam se však alespoň postiženým omluví a snaží se je finančně a morálně odškodnit. U nás se vám neomluví ani policejní mluvčí. Jsou známy i případy, kdy státní zástupci tvrdošíjně obhajují svá křivá obvinění i v situaci, kdy se skutečný pachatel přiznal a byl odsouzen.
Rovněž je známo mnoho případů policejní šikany, kdy domnělého obviněného nechali zavřít do vazby a když se zjistilo, že je nevinen (najde se skutečný viník, nebo nezvratný důkaz neviny) byli obvinění chudáci propuštěni aniž by se jim někdo od policie omluvil. Omluvu soudce za svůj omyl jsem nezaznamenal nikdy. O finanční odškodnění se erár hrdlí, jako by křivě obvinění byli odpornými parazity, kteří chtějí vymáčknout od státu peníze za lehárnu ve vazbě. Soudci, než by přiznali chybu, klidně obhajují své justiční omyly do roztrhání těla - odsouzeného. Pravda je, že soudy soudí podle podkladů, které jim připraví policie a do soudní podoby učeše státní zástupce, jenže soudce, než příjme žalobu a nařídí soudní jednání se musí s předloženými důkazy ztotožnit, anebo musí žalobu vrátit k doplnění důkazů. Pokud tak neučiní a soud zahájí, těžko se pak přiznává, že udělal chybu. Svou roli hraje samozřejmě i ješitnost.
Přitom je to tak jednoduché, stačí říct :" Udělal jsem chybu, omlouvám se..."

Marie Peričevičová 1995

Marie Peričevičová byla nezákonně obviněna, strávila patnáct měsíců ve vazbě, než policejní vyšetřovatel Obvodního úřadu vyšetřování Prahy 7 přiznal, že se zmýlil a obvinění zrušil.
Obvinil ji, protože se domníval, že se dopustila mnohamiliónového podvodu na Finančním úřadu z vrácením DPH za odebrané mléčné výrobky od neexistující firmy.
Pan vyšetřovatel se domníval, že když odebírala od neexistující firmy, že ani výrobky neexistovaly. Ve skutečnosti však existovaly a bylo za ně řádně zaplaceno, ale dodavatel neměl v pořádku oprávnění k prodeji.
Aby na to policie přišla, musela zabavit veškerou obchodní dokumentaci obviněné podnikatelky včetně pěti počítačů. Tři roky se domáhala navrácení zabavených věcí až nakonec dostala jen torzo. Jak už to na policii chodí: jeden počítač někdo ukradl a z dalších čtyřech policisté vykradli elektroniku a podnikatelce vrátili jen prázdné krabice s monitory. Rovněž někde ztratili polovinu obchodní dokumentace.
Tento policejní omyl jí zcela zničil podnikání a protože z vazby nemohla platit leasing nákladních aut, přišla i o ně. O náhrady za ušlý zisk, ukradené věci a zničené podnikání ve výši 22 miliónů korun se s Ministerstvem spravedlnosti soudí dodnes. A je to...

Ivo Mlátilík 1998

Ivo Mlátilík patřil k úspěšným podnikatelům na Chebsku. Od roku 1995 měl v pronájmu známou tržnici Dragoun, vydělané milióny a utápěl v chebském fotbalovém klubu Union, který vlastnil. Prostě podivín.
Jako naprostá většina mecenášů tohoto sportu byl za pár let na mizině. Union Cheb byl kdysi policejním sportovním klubem a tak byli mezi funkcionáři i policejní důstojníci, nebo alespoň lidí, kteří k nim měli hodně blízko. Nebudu teď rozebírat příčiny finančního krachu chebskému Unionu, ale jisté je, že velká část peněz mizela jako obvykle v kapsách samotných funkcionářů, nebo v kapsách přestupových bíbrů, rozhodčích, či samotných hráčů. Tehdejší hráč Šilhavý, později jeden z trenérů reprezentace, by mohl vyprávět proč byl na hodinu vykopnut pro ztrátu důvěry. Když ale peníze došly, začaly se zmizelé milióny dohledávat v účetnictví klubu. Nakonec se této záhady chytla i policie a začala šetřit zpronevěru více než dvanácti miliónů korun, k překvapení Mlátilíka vyšetřovatel ukázal na něho. Bylo to pochopitelně absurdní obvinění, proč by zpronevěřoval peníze klubu, který vlastnil. Ale vyšetřovatelé mají svou logiku a tak musel Ivo Mlátilík do vazby a strávil tři měsíce v pohostinných celách věznice ve Valdicích. Prý aby neovlivňoval vyšetřování. Pravděpodobnější však je, že vyšetřovatel dal čas funkcionářům Unionu, aby zametli stopy a vybrakovali z účtů zbytek peněz.
Po třech měsících byl Mlátilík propuštěn z vazby a po roce došel vyšetřovatel ke zjištění, že se spletl. Pochopitelně se mu chybující policista neomluvil a tak se Mlátilík obrátil na Ministerstvo spravedlnosti o náhradu za měsíce strávené ve vazbě. Odškodnění však vázlo na problému, který měl rozhodnou Městský soud v Praze, zda byly důvody pro uvalení vazby, či ne. Důvody pro koluzní vazbu by byly, kdyby byly důvody k zatčení. Zdá se vám to jako nesmysl, tak vás ujišťuji, že to soudci mysleli vážně. Trochu mi to připomíná dodnes nezodpovězenou otázku, zda byla dřív slepice, nebo vejce.
Pokud je úvaha soudů o zkoumání důvodnosti vazby správná, zbývá už jen krůček k tomu aby vás kdykoliv zatkli, nechali pár let podusit ve vazbě a potom propustili jako nevinného. Stačí k tomu maličkost - dodržet předepsaný postup a neudělat formální chybu.Důvodnost obvinění je až na druhém místě a trestně právní dopad na "chybující" policisty není ani v rovině teoretické.

Václav Mach Brno 1998

V březnu 1998 byl přepaden přímo v budově firmy Lacrum pokladník, kterého lupič se zbraní v ruce donutil k vydání pokladní hotovosti ve výši milión korun. Kriminalisté začali pátrat. Přepadení zaměstnanci, kteří byli spolu s pokladníkem v kanceláři popsali policistům pachatele, byly odebrány pachové stopy. Vyšetřovatel nechal podle popisu svědků zhotovit přibližný portrét pachatele a policisté jej srovnávali s podobenkami v evidenci občanských
průkazů. Nejvíce byl popisu podobný invalidní důchodce Václav Mach. Od přepadení neuplynul ani měsíc a pachatel byl zatčen. Následovali křížové výslechy, otázky kde byl, co dělal v osudný den. Mach vůbec nevěděl o co se jedná a dověděl se to až při sdělení obvinění. Po dni stráveném v cele předběžného zadržení byl postaven před soudce, který na něj uvalil vazbu. Nevím na základě čeho ho soudce zbavil svobody protože policisté nepředložili s výjimkou přibližného popisu pachatele jediný důkaz o jeho vině. Mach se bránil, že v době kdy měl loupit byl s kamarádem mimo Brno. Nebylo mu to nic platné - policisté, ani soudce tomu nevěřili. Při rekognici jej svědci za pachatele neoznačili, pachové stopy nebyly obviněného a přesto strávil sedm měsíců ve vazební věznici Brno - Bohunice. Teprve poté vyšetřovatel uznal, že se spletl a Mach se dostal na svobodu. Zatímco Mach byl ve vězení, policisté dopadli skutečného pachatele. Omyl se vysvětlil tak, že fotografie v registru byla deset let stará a současný vzhled pana Macha se vlivem času poněkud změnil. Proč ale vyšetřovatele nechalo klidným svědectví Machova přítele i čenich cvičeného psa? Byla to prostě rychlá, rutinní a lajdácká práce policie na kterou doplatil nevinný člověk. Nemusím ani připomínat, že se za tento omyl nikdo dodnes neomluvil.
A je to...

Štefan Kanaloš Praha 1999

Ve Vysočanské nemocnici vybuchla 10. března 1999 nálož umístěná v odpadkovém koši čekárny chirurgie. Byl to teroristický čin při kterém byla zdemolována čekárna a poraněno pět lidí. Policie začala po pachateli pátrat, ale moc se jí to nevedlo. Vyšetřovatel Jan Čadský měl k dispozici svědectví tří svědků, kteří pachatele popsali. Policejní kreslíř namaloval přibližnou podobiznu, kterou ve zprávách odvysílala televize. Kanalošův známý usoudil, že hledaný terorista je mu nápadně podobný a tak ho udal na policii. Vyšetřovatel Čadský Kanaloše vyslechl a provedl rekognici se svědky. Aby se svědci náhodou nespletli pomohl si menším podvůdkem. Věděl, že pachatel byl oblečen do tmavého obleku a tak podezřelého požádal, aby se také oblékl do tmavého. Ostatní figuranty naopak pro jistotu oblékl do světlých barev. A klaplo to. Svědci označili za možného pachatele Kanaloše. Jenže Kanaloš měl alibi a hájil se, že v době výbuchu byl v Sokolově - zhruba 150 km od Prahy. Nevadí, stejně půjdeš do vazby, tam holenku změkneš. Kanalošovo alibi potvrdili tři svědci. Půl hodiny poté co došlo k výbuchu v nemocnici kupoval v Sokolově kytici z umělých květin za 750 Kč a prodavačka jeho alibi potvrdila. Navíc si schoval i účtenku s vyznačenou cenou, datumem i časem. Ani to ale vyšetřovatele Čadského nepřesvědčilo a stíhání nezastavil. Po dvanácti dnech však státní zástupce nařídil propuštění z vazby protože i jemu se zdály důkazy policistů poněkud slabé. Kanaloš aby se očistil souhlasil i s výslechem na detektoru lži.
I v této zkoušce obstál, přesto policisté nechtěli obvinění stáhnout. Sami začali zpochybňovat věrohodnost zkoušky na detektoru lži. Což o to, pravda to je, žádný detektor nemůže stoprocentně určit zda lžete, nebo jste jen rozrušeni, ale proč to tedy v případě poslance Kořistky ministr vnitra tak vřele doporučoval, když samotní policisté této metodě nevěří. Asi je to tím, že když vyjdou výsledky testu v souladu s podezřením policie, tak to stoprocentní je, když ale ne, tak to stoprocentní není. Nakonec však musel vyšetřovatel pod tlakem státního zástupce obvinění stáhnout. Přesto i poté v televizním rozhovoru tvrdil, že pro něho je Kanaloš i nadále hlavním podezřelým. Nakonec se policii podařilo dopadnout skutečného atentátníka. Byl o třicet let starší a zavalitější. Svědci se prostě nechali splést manipulací vyšetřovatele, který si nechtěl připustit, že by se mohl mýlit.
Pana Kanaloše stál tento omyl dvanáct dnů života ve vazbě a jeden zlomený zub, když mu policisté dovolenými prostředky vysvětlovali jeho práva. Vyšetřovatel Jan Čadský ani jeho nadřízení z Úřadu vyšetřování Praha 1 se křivě obviněnému občanovi dodnes neomluvili.
Josef Bubela z pražské policejní správy omyl "vysvětlil" s arogancí policii vlastní : " Postup policistů nebyl v rozporu se zákonem. Jistě pochopíte, že se vám omlouvat nemůžeme, protože k tomu není žádný zákonný ani jiný důvod..." Jeden by se snad přeci jen našel - obyčejná lidská slušnost. A je to...

Manželé Schwarzerovi rok 2000

Pan Svatopluk Schwarzer z Karviné léta sbírá hudební nahrávky čtyřicet let a vlastní asi dvacet tisíc nahrávek rokové a metalové hudby. Od vzniku kompaktních nosičů sbíral i cédéčka. Rozsáhlá sbírka se mu ani nevešla do bytu a tak ji skladoval i ve sklepě. Mezi fandy byl známým a uznávaným sběratelem. CD disky většinou kupoval, měnil na burzách, nebo obchodoval s jinými sběrateli. Obchodoval však legálně na živnostenský list. On i jeho manželka byli bezúhonní. V prosinci roku 2000 se chystali navštívit svou dceru v USA, obdrželi americká víza, koupili letenky a těšili se na Vánoce v kruhu rodiny ve Spojených státech. Neodletěli však nikam. Do jejich bytu vtrhlo policisté, udělali domovní prohlídku a zabavili všechny hudební nosiče, které měli v bytě.
Vyšetřovatel Vlastimil Kosiec poté obvinil pana Schwarzera z nelegálního kopírování a šíření pirátských nahrávek. Stejně dopadl i jeho kolega sběratel z Orlové s nímž byl v kontaktu. Soudce nečekal na výsledky expertízy a na oba sběratele uvalil vazbu. Za čtrnáct dnů jej následovala i manželka protože ji policisté sledovali a přistihli ji, když se snažila odstěhovat zbytek sbírky ze sklepa na bezpečnější místo. Policie triumfovala a na tiskové konferenci se vyšetřovatel Kosiec pochlubil svým úspěchem : " Zasadili jsme těžký úder distributorům pirátských hudebních nahrávek."
Týden nato přišlo vystřízlivění když znalec z federace fonografického průmyslu zjistil, že všechny zabavené disky jsou originály, takže o kopírování a pirátské nahrávky nešlo ani náhodou. Normální člověk by čekal, že manželé Schwarzerovi budou okamžitě s omluvou propuštěni, jenže nestalo se tak. Státní zástupce je držel ve vazbě ještě další dlouhé dva měsíce. Jako důvod si vymyslel, že by mohli prchnout do USA, protože měli vízum a zakoupené letenky. Co na tom, že disky byly pravé a o žádné pirátské nahrávky se nejednalo. Policie ani státní zástupce nechtěli přiznat, že se dopustili omylu a snažili se najít alespoň nějaké porušení zákona, aby mohli případně obvinění překlasifikovat a odvrátit rodící se blamáž. Nepovedlo se a tak musel vyšetřovatel Kosiec trestné stíhání zastavit : " Ukázalo se, že se trestný čin nestal..." To bylo vše na co se policie zmohla. O nějaké omluvě nemůže být ani řeč. Zabavené disky mu policie vrátila až po roce, dvě stě céreček však některý z policistů ukradl. Pan Schwarzer přišel o zaměstnání, ztratil dobré jméno solidního obchodníka s hudebními nosiči, přišel o tříměsíční mzdu, propadly mu letenky i víza a dodnes se s policií marně soudí o náhrady. A je to...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama