Manipulace s důkazy V.

30. března 2009 v 12:08


Manipulace s důkazy V.


To, že Vlasák nebyl zcela konkrétní a místo úkrytu nepotvrdil na sto procent víme opět jen z výpovědi samotného Kadeřábka. Navíc předpoklad, že by se Kajínek mohl skrývat jen v okruhu přátel, se kterými se ve věznici stýkal, se nabízel sám. A s kolika lidmi se asi přísně střežený vězeň mohl stýkat, a kolik z nich mělo v té době pravidelné návštěvy, aby mohl Kajínkovi připravit rychlý přesun do Prahy?
Verze č.2 - Kadeřábek se chtěl Kajínka zbavit, třeba ho zavraždit. Důvod je logický Kajínek věděl, že organizátorem vražd byl Kadeřábek. Stále totiž hrozí nebezpečí, že se mohou najít nové důkazy (třeba promluví samotní policisté, kteří se na vraždách podíleli) a dojde k obnově procesu. To, že by nakonec mohl být odsouzen Kadeřábek není tak úplně od věci. Proto mohl mít zájem na jeho definitivním umlčení. Buď ho chtěl sám zastřelit v sebeobraně, anebo aby byl zastřelen při zatýkání.
To však Slonková vzápětí zavrhla argumentem, že by si Kadeřábek nevzal na schůzku dalšího detektiva. Nebyla to pravda. Žádný detektiv u toho nebyl, jen státní zástupce dozorující věznici Mirov. Navíc není jisté zda u rozhovoru vůbec byl. Státní zástupce Antl tam byl s Kadeřábkem rovněž ale prakticky se o něm nemluvilo, později přiznal, že Kadeřábka do věznice doprovázel ale u samotného hovoru prý nebyl. Proč a z jakého titulu tam jel blíže nevysvětlil.
Kmotr Kadeřábek se tak podruhé obratně vyvlékl z obvinění a jestli neumřel řídí české kriminalisty dodnes. Nedivil bych se, kdyby to jednou dotáhl na policejního presidenta.
Kajínkův útěk však přesto vyvolal mnohé otázky a pochybnosti nad tím jak to plzeňskému soudu naservíroval major Kadeřábek a jeho podřízení. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský si vyžádal Kajínkův spis a podrobně ho prostudoval. Nad mnoha nesrovnalostmi nestačil kroutit hlavou. Ministr spravedlnosti zpochybnil rozhodnutí plzeňského soudu hned z několika důvodů :

1. Kájinka si jako vraha údajně najal podnikatel Vlasák. Ten sice byl zprvu souzen za návod k vraždě za úplatu, ale nakonec byl obvinění u soudu zbaven. Kajínka neznal a prostřednictvím Hegedúse objednával jen vystrašení Jandy. S tímto "vysvětlením" souhlasili i policisté, nutno podotknout, že Vlasákovi policisté, a tak byl Vlasák obviněn jen podle § 197a - násilí proti skupině obyvatelů, nebo jednotlivci v prvním odstavci, kde mu hrozil jen symbolický trest maximálně jednoho roku. Vlasák tvrdil že najatý "zastrašovatel" překročil rámec dohody. Žádný důkaz však pro toto tvrzení neuvedl, přesto byl soudem akceptován. Podle tohoto tvrzení měl být Kajínek jen najatý bubák, ale on to popletl.
2.Policisté Mikeš i Kreuzer byli obviněni z ovlivňování svědků v souvislosti s vyšetřováním nájemných vražd, ale vyšetřovatel, který případ převzal však po zatčení Kajínka nenašel ve spisech žádné dokumenty, které jejich ovlivnění prokazovaly. Jednoduše je někdo vybral.
3. Klíčoví svědci byli v době vyšetřování rovněž ve vazbě a byli stíhání za násilnou majetkovou trestnou činnost. Pokoš dokonce za opakovanou loupež se zbraní v ruce
Bylo prokázáno, že Pokoš byl po pohovoru s vyšetřovateli skutečně z vazby propuštěn a dále vyšetřován na svobodě. Loupež § 234 byla posléze překvalifikována na skutek s nižší sazbou § 247 Krádež, kde byla Pokošovi do vyměřeného trestu započtena vazba a tak se už nemusel vrátit do vězení. Od soudu nakonec odešel s podmínkou. Se 100% jistotou lze tvrdit, že bez dohody s policisty by 6x odsouzený recidivista nevyvázl. O neobvyklém postupu plzeňských vyšetřovatelů svědčí i potrestání vyšetřovatele Leva nadřízeným Kadeřábkem proto, že loupežníka Vojtěcha Pokoše vzal v rozporu s jeho míněním do vazby. Vyšetřovatel Lev vzápětí požádal o odchod do civilu.
Ministr Rychetský nepřímo poukazoval na pestrou kriminální minulost svědků, kteří byli v úzkém kontaktu s policisty.
4. Ministr pochyboval i nad způsobem provedení vraždy, kdy znalci sice připustili teoretickou možnost takovéto střelby, ale ve skutečnosti se podle jeho mínění jednalo o artistický výkon. Okolnosti střelby měl soud lépe prověřit, tím nerážel na neuskutečněnou rekonstrukci na místě.
Podivných okolností vraždy a odsouzení bylo více, ale soud nepostupoval podle zásady jasného přesvědčení. Obvykle se naopak říká, že pochybnosti svědčí ve prospěch obžalovaného. Tato zásada není v našem právním řádu zakotvena, ale soudci tak často svá rozhodnutí vysvětlují - pokud se jim to hodí.Ministr spravedlnosti nakonec podal ve prospěch Kajínka stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu, avšak bezúspěšně. Na tomto místě je třeba zmínit, že soudci neradi vyhovují žádostem politiků i kdyby byly odůvodněné, prostě z principu. Tvrdí, že jsou nezávislí a ostatní jim do toho nemají mluvit, tím méně pochybovat o rozhodnutí jejich kolegů.
Kajínkůvi právníci nakonec využili medializace případu a začali shromažďovat důkazy, které by pomohly k obnově procesu. To však je v podmínkách našeho soudnictví prakticky nemožné. V úvodu jsem se zmínil, že u našich soudů nestojí obviněný jako nevinný, i když to zákon předpokládá, ale obviněný musí od samého počátku vyvracet obvinění vznesené státním zástupcem a dokazovat, že skutek kladený mu za vinu nespáchal. Při žádosti o obnovu soudního procesu jsou relevantním argumentem pouze nové důkazy neviny odsouzeného, které musí zajistit a předložit samotný odsouzený. Z toho plyne, že při volném hodnocení důkazů soudem záleží jen na úvaze soudce, zda tyto důkazy přijme a de facto uzná svou chybu v původním posouzení důkazů, nebo příjme opačná svědectví svědků, kteří se často vymlouvají na výpověď pod policejním nátlakem, či pozdější odsouzených svědků, kteří měli z dřívější křivé výpovědi prospěch. Takovéto důkazy jsou při obnově procesu pochopitelně přijímány s nedůvěrou. V popisu z úvodních kapitol je navíc zřejmé, že policisté se skutečně nerozpakují použít fyzické násilí, na které mnozí svědci doplatili zdravím, nebo dokonce životem.
Naše zákony však umožňují i jiné právní kličky, které znesnadňují snahu o obnovu řízení. Obnovu řízení posuzuje stejný soudce a stejný senát, který rozhodoval v původním procesu. Je známo, že lidé neradi přiznávají své omyly a naši soudci zvlášť. V případu Jiřího Kajínka se však soudce Pravoslav Polák ukázal jako člověk, který je nad věcí a připustil, že se mohl dopustit omylu v hodnocení výpovědí pochybných svědků a vyslovil názor, že by se obnovenému procesu nebránil, aby se ukázala pravda. Pochybnosti nad rozsudkem zpochybňují současně i jeho schopnosti. Jenže soudce Polák byl v době, kdy právníci Kajínka žádali o obnovu řízení na jiném stupni justice. Nepracoval již na prvoinstančním krajském soudu, ale u soudu odvolacího. Jistě by nebylo nemožné přeřadit kvůli tomuto případu pana soudce zpět, ale k tomu nebyla vůle. Pro takové případy se vybírají soudci o kterých se může předpokládat, že obnovu procesu zamítnou. Takoví hoši jsou téměř na každém soudu a našel se i v Plzni - soudce Tomáš Bouček, nechvalně známý svou arogancí k právu i obviněným.
Ještě před zahájením soudního jednání zaútočila justice ve službách vysoce postavených policistů na Kajínkova obhájce Kolju Kubíčka.
Pokus o Kubíčkovu profesní likvidaci a diskreditaci si v ničem nezadá s případem samotného Kajínka. Kubíček se tak nechtě dostal do střetu zájmů mocných policejních klanů. Část policistů z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, se složila na Kubíčkův honorář a najali ho, aby se pokusil otevřít Kajínkův případ a pomohl tak odhalit spolupráci některých jejich vysoce postavených kolegů. Jejich záměr ohrožoval především mocného podplukovníka Kadeřábka.
Kubíček obhajoval před devíti lety dva lupiče, kteří na ulici přepadli syna movitého pražského podnikatele Patrika Řeháka a požadovali na něm peníze. Na naše poměry byli brzy dopadeni a postaveni před soud kde je obhajoval advokát Kubíček. Na tom by nebylo nic divného, i ti nejznámější advokáti čas od času obhajují podobné delikventy. Jenže Řeháka začal kdosi po telefonu vydírat a hrozil, že pokud bude svědčit proti obžalovaným může se mu leccos přihodit. Třeba se u něj najdou drogy, nebo ho přejede na ulici auto. Vyděrač se představil jako advokát Kolja Kubíček.
Pokud by to byla skutečně pravda, musel by být Kubíček padlý na hlavu, aby někomu po telefonu vyhrožoval a ještě se k tomu představil plným jménem i s titulem. Jenže některým soudcům taková absurdita nevadí. Podnět ke stíhání Kubíčka dal podle mínění údajné oběti jeden ze soudců Obvodního soudu pro Prahu 6.
A tak stanul před soudem Kubíček a musel se hájit sám. Patrik Řehák ale před soudem svědčil ve prospěch napadeného advokáta, vyděrače neviděl, ale hlas v telefonu neodpovídal Kubíčkovi. Druhý korunní svědek Řehák starší se dokonce s vyděračem setkal, když ho osobně navštívil. U soudu popsal vyděrače jako mladého, štíhlého, vysokého muže, který ráčkoval. Možnost, že by jim mohl být Kubíčkek jednoznačně odmítl. Pro soud jednoduchý případ - obviněný advokát byl zproštěn žaloby, jenže odvolací Městský soud v Praze na žádost státního zástupce případ vrátil k novému projednání a dokonce připojil instruktáž kterak má obvodní soud hodnotit důkazy.
Dvakrát byl Kubíček zproštěn žaloby a dvakrát městský soud požadoval Kubíčkovo odsouzení. Nakonec ho tentýž soud se stejnými důkazy odsoudil k podmínečnému trestu, ale tentokrát se odvolal Kubíček a trapný proces pokračoval.
Odsouzení Kolji Kubíčka je přímo učebnicovým příkladem soudní šikany, ale také příkladem toho, že stejné důkazní prostředky si mohou soudci libovolně vykládat a také libovolně měnit své přesvědčení. V tom se téměř vyrovnají politikům.
Svého kolegu hájila advokátka Samková. Ve snaze zabránit odsouzení se chtěla pojistit a předložila soudu psychiatrický posudek, který říkal, že Kubíček byl nepříčetný a nebyl za své jednání odpovědný. Tomu věřím, myslím že většina z nás by byla z průběhu takového policejního vyšetřování nepříčetná. Soudce nato požadoval nové psychiatrické vyšetření advokáta v zařízení, které určil soud, ale tento požadavek odmítl Kubíček, který to pouvažoval za soudní šikanu. Soudce se tedy usnesl a vystavil příkaz k zadržení a dodání do bohnické léčebny z moci úřední. Nic na tom nezměnilo ani hlasité volání oběti jehož zájem soud údajně chránil, že vyděračem není Kolja Kubíček, ale někdo úplně jiný. Patrik Řehák se nechal dokonce slyšet, že požádá presidenta o milost pro soudem šikanovaného advokáta. Možná i on bude podroben psychiatrickému zkoumání protože nepochopil, že o tom kdo je vyděrač nerozhodují svědci, ale názor soudu. Nakonec může být rád, že nebyl obviněn z křivého svědectví, nebo z toho, že se vydíral sám. Podobné šikaně se nevyhnuli ani jiní známí advokáti, kteří se znelíbili některému z vlivných státních zástupců.
Například advokát Tomáš Sokol byl nařčen z toho, že vynášel důvěrné informace ze spisů a ovlivňoval tak vyšetřování. Podobnému nařčení čelil i jeho kolega Novák.
Nicméně iniciátoři Kubíčkova stíhání dosáhli svého. Advokát se v průběhu soudního líčení o obnovu procesu vzdal obhajoby Kajínka, kterou převzala jeho kolegyně Klára Samková.
Soud, kterému předsedal Tomáš Bouček byl od samého začátku poznamenán soudcovou zaujatostí, řekl bych až nevraživostí vůči Kajinkovi, jeho advokátům i svědkům, kteří vypovídali v jeho prospěch. Je však třeba říct, že soudce Bouček podobně jako před ním i Pravoslav Polák neměli lehkou úlohu. Svědci v prvním, stejně tak jako v tomto procesu byli mnohonásobní recidivisté a rutinéři soudních síní. Je těžké uvěřit šestkrát, či desetkrát soudně trestanému člověku, že tentokrát nelže, že lhal dříve pod nátlakem a dnes je polepšený. Někteří svědci se skrývali z obavy o život a nechtěli se k soudu dostavit. Soudce Bouček namísto toho, aby je nechal vyhledat a předvést, požadoval na obhajobě aby je vyhledala a dovlekla k soudu sama.
Jenže obhajoba nemá takové zákonné prostředky jako soudce. I kdyby obhájci věděli kde svědek bydlí, nemohou ho žádným způsobem dovést k soudu proti jeho vůli.
Z obavy o život se skrývali i policisté, kteří vraždy vyšetřovali. Nejvíc se cítil ohrožen bývalý major Kreuzer, který žije v ilegalitě dodnes. Na útěku před spravedlností je Mikeš. Dříve suverénní policejní důstojník Kronďák se před soudem klepal jako osika, koktal. Na nic si nepamatoval (vidíte a s takovou pamětí to dotáhl u policie až na majora) Přesto se našli někteří odvážlivci z řad bývalých policistů, kteří se rozhodli svědčit. Jedním z nich byl bývalý policista Jan Felcman, který zpočátku vedl vyšetřování vražd Jandy a Pokoše. Poukázal na mnoho chyb, které provázely činnost jeho kolegů, kteří po něm vedli vyšetřování, mizení důkazů, změny výpovědí svědků a znehodnocování důkazů, záhadné zmizení klíčové nahrávky pořízené Jandou těsně před smrtí.

Jeden z důležitých svědků obhajoby Alexander Hegedüs se rovněž bál o život, ale na rozdíl od policistů se chtěl soudního jednání zúčastnit. Žádal jen soudce Boučka, aby nemusel vypovídat před veřejností a před televizními kamerami. Nebylo mu vyhověno a tak se soudci Boučkovi podařilo vyřadit jeden z trumfů obhajoby. Hegedüs nebyl v žádném případě neviňátko, ale z dosud nejasných pohnutek se pokoušel napravit to, co sám nepravdivým svědectvím způsobil. Ještě v době, kdy byl Kajínek uklizen za zdí vězení v Mirově, kontaktoval kancelář presidenta republiky ( Václav Havel) a chtěl podat svědectví ve prospěch Kajínka, aby mu byla udělena milost. Několikrát s ním jednala právnička doktorka Jana Chalupová šéfka odboru pro styk s veřejností, která měla milosti na starosti. Hegedüs se ji svěřil, že Kajínka potopil, protože mu policisté vyhrožovali obviněním ze spoluúčasti na vraždě. Hrozili mu dvanácti až patnáctiletým vězením. Dokonce prý musel vypovídat podle předem napsaných poznámek. O tom, že to mohla být pravda svědčil i další vývoj Hegedüsova obvinění. Orgány činné v trestním řízení se v jeho případě chovaly jako chytrá Horákyně - oblečená, neoblečená, zprostředkovatel vraždy, nezprostředkovatel - zprostředkovatel domluvy.
Bývalá zaměstnankyně presidentské kanceláře vypověděla před soudem: " To co mi Hegerüs řekl, když jsem si dala do souvislosti s Kajínkovým spisem, mi připadalo velmi pravděpodobné. On neměl čisté svědomí, vyhledal mě sám a musel vyvinout velké úsilí, aby se mu to podařilo." Na chvíli svým svědectvím soudce Boučka zaskočila, ale když se vzpamatoval prohlásil, že se mu to nějak "nezdá" a požadoval doplnění výpovědi záznamem z klihy návštěv presidentské kanceláře. Nepřímo tak řekl, že bývalé zaměstnankyni presidenta Havla nevěří. Výpověď Chalupové nakonec potvrdila i kopie dopisu žádosti o milost, kterou Hegedüs zaslal presidentské kanceláří s žádostí o milost rok před jeho osobní návštěvou (19.10.2001). V dopise Hegedüs mimo jiné přiznává: " Byl jsem součástí policejní manipulace s pravdou. Mohu rezolutně prohlásit, že soudní proces s Kajínkem byl vším, jen ne aktem spravedlnosti. Hájil jsem sobecky své osobní zájmy a měl i obyčejný lidský strach, že mě ona nelítostná mašinérie semele společně s Kajínkem. Jako člověk jsem selhal, vědomě jsem lhal. Vím, že jsem nebyl sám, tak jako já byla ovlivněna řada svědků.
Poté, co bývalá vedoucí prezidentské kanceláře pro styk s veřejností doložila kopii listu návštěv, kde byla Hegedüsova návštěva skutečně zapsaná dne 29.7.2002, prohlásil soudce Tomáš Bouček s arogancí jemu vlastní, svědectví ženy, která na rozdíl od Pokoše nikdy trestána nebyla, za nevěrohodné. Jinými slovy ji nařkl ze lži. A co víc, v závěrečné řeči ji napadl, že na omilostnění Kajínka měla osobní zájem, což odůvodnil tím, že se stýkala s lidmi, kteří kamarádí s Kajínkem. Podle této pomatené logiky by musel být soudce Bouček rovněž absolutně nedůvěryhodným, protože se v soudní síni stýká se zločinci všeho druhu. Jak je ale vidět odůvodnit se dá všechno i tou sebetrapnější hloupostí. Na spravedlnost a slušnost soudce Bouček rezignoval už dávno. Dokumentoval to i blábolem o tom, že podklady pro milost předkládala neověřitelným způsobem. Kdyby ten den svědčil i samotný president Havel jistě mu vytkl vedení jeho úřadu a zpochybnil jeho důvěryhodnost.
Za nevěrohodné prohlásil i svědectví plzeňského podnikatele Františka Šchreyera. Ten se znal Vojtěchem Pokošem ještě z dětství. Před soudem vypovídal s čím se mu kamarád svěřil ve slabé chvilce: " Janda s Pokošovci jeli na schůzku s Vlasákem. Byli neozbrojeni proto, že u vydírání měl být Vlasákův policajt, aby k něčemu nedošlo. Za borskou věznicí na ně čekali dva muži. Znali je, proto zastavili, byli to jejich policejní ochránci Jaroslav Kronďák a Mikeš. Vojtěch Pokoš všechno viděl na vlastní oči a přežil jen proto, že předstíral, že je mrtvý. Potom vypovídal tak jak policajti chtěli, protože z nich měl strach. Motivem Pokoše byla i dohoda s policisty, že jeho loupežné přepadení překvalifikují na nižší trestný čin a umožní mu, aby byl propuštěn z vazby..." Svědectví Schreyera však má také svá ale. Pokoš mu své tajemství sdělil ve vězení v roce 1998, kdy si odpykával trest za jinou trestnou činnost a Schreyer tam byl za podvody. Navíc se své svědectví tajil sedm let, prý ze strachu, protože dobře znal poměry v Plzni a provázanost zdejší policie se soudci. Těžko by mu někdo uvěřil a navíc by ohrozil i sebe. V tom měl pravdu. Soudce Bouček mu neuvěřil.
Je třeba připomenout desítky odsouzených, kteří strávili dlouhé roky v žaláři na základě svědectví z druhé ruky, prostě z vyprávění. Naši soudci to odůvodňují tím, že svědci popisovali skutečnosti a detaily, které by se jinak nemohli dovědět. Má to však také jedno ale. Ony detaily dobře znali vyšetřující policisté. Jedním z takto odsouzených byl například bývalý majitel Diskolandu Ivan Jonák o kterém se zmiňuji na jiném místě.
Soudce Bouček neuvěřil nikomu. Dokonce ani policistům, kteří vypovídali o otřesných poměrech uvnitř plzeňské policie a jejich spolupráci s podsvětím. Třešničkou na dortu tohoto soudního jednání bylo svědectví, nesvědectví korunního svědka obžaloby Vojtěcha Pokoše. Týdny před zahájením soudního jednání suverénně tvrdil do všech možných deníků, že na svém svědectví trvá a před soudem ho zopakuje, když ho ale soudce Bouček podle zákona poučil, že musí říci pravdu, jinak se vystaví možnému trestnému stíhání za křivou výpověď, využil Pokoš svého práva a odmítl svědčit. Podle zákona nemusí svědek svědčit pakliže by svým svědectvím ohrozil sebe, nebo někoho z přímých příbuzných...
Soudce Tomáš Bouček ponechal po celou dobu procesu Kajínka spoutaného v řetězech jako nebezpečného galejníka (policejní ochranka ho o takové opatření nežádala), což mělo nepochybně dopad i na úsudek přísedících soudu.
Nikdy mu nedovolil promluvit, nikdy nedovolil, aby vypovídal jako svědek přestože o to obhajoba opakovaně žádala. O rovnosti stran před soudem se nedalo hovořit. Nedalo se ani hovořit o upřímnosti snahy soudce Boučka dopátrat se objektivní pravdy, neboť soudce Bouček byl od počátku přesvědčen o své pravdě, kterou nemohlo otřást žádné svědectví. O jeho objektivitě nejlépe hovoří záznam jeho proslovu k přísedícím, který kdosi tajně, a nutno podotknout, že protizákonně pořídil tak, že nahrávací zařízení schoval do kabátu pověšeném v místnosti kde se odehrávala závěrečná porada soudců před vyhlášením rozsudku : "Takových věcí se dějí desítky v normálních spisech. Tohle není žádná vyjímečná situace, že Kajínek dostal doživotí. Je to přeci jedna verbež, Hegedüs, Kajínek, Ďurči - je to všechno jedna verbež. Vždyť si to vemte, my jsme přece tu první žádost na to první rozhodnutí zamítli, bez návrhu na obnovu řízení, s klidným svědomím..." Soudce Bouček si přitom dával dobrý pozor na to, aby mezi verbež nezahrnul svého korunního svědka Vojtěcha Pokoše, ale jen ty x krát trestané svědky, kteří sice patří do stejně důvěryhodné skupiny jako Pokoš, ale svědčili proti verzi, kterou zastával pan soudce. Záleží jen na něm, koho označí za lháře, verbež, či nedůvěryhodného člověka.
Soudce Bouček nevhodně a v rozporu se zákonem ovlivňoval přísedící soudce, kteří nebyli přesvědčeni o vině odsouzeného Kajínka. Paradoxně se tak laičtí soudci klonili k duchu zákona a chtěli hodnotit pochybnosti ve prospěch odsouzeného. Bouček je ale ovlivnil. Tato bezprecedentní nehoráznost plzeňského soudce však zůstala bez potrestání. Nereagoval na ni ani předseda Soudcovské unie Jirsa. Zřejmě považuje takový postup za etický a správný. Předseda plzeňského krajského soudu nepožadoval prošetřit jednání soudce Boučka před kárným senátem, zato však požadoval přísné vyšetření toho jak a kým byla nahrávka pořízena a zveřejněna, protože ovlivňování přísedících patří mezi přísně chráněná tajemství našeho soudnictví.
Po podání stížnosti advokátky Kláry Slámové zrušil v únoru 2005 Vrchní soud v Praze zamítavé rozhodnutí plzeňského soudu o obnovu procesu a nařídil nové projednání...
Naděje, že se jednou dovíme pravdu žije. Nevím zda je Kajínek nevinný, možná je skutečně vrah, avšak důvodné pochybnosti nepochybně jsou. A je to...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Klára Slámová Klára Slámová | E-mail | 16. dubna 2009 v 16:30 | Reagovat

Hezký den, musím říci, že mě po přečtení výše uvedeného zamrazilo v zádech. Autor článku přesně vystihl situaci, za což děkuji.

Klára Slámová - advokát nevinného Jiřího Kajínka a nevinného JUDr. Kolji Kubíčka (mimo jiných)

2 Lukáš Lukáš | 15. května 2009 v 23:54 | Reagovat

Případ Jiřího Kajínka je nesmírně zajímavý, a tak jsem se rozhodl prozkoumat dostupné prameny k němu. prostudoval jsem podstatný obsah webu jirikajinek.cz. největší pozornost jsem věnoval součástem soudního spisu, zejména klíčovým rozhodnutím Krajského soudu v Plzni  - odsuzujícímu rozsudku a usnesení o zamítnutí návrhu na obnovu řízení. Na základě toho konstatuji: Nevím, jak to bylo. Případ je opravdu velmi spletitý. Nicméně výše uvedený článek a mnohé podobné z pera Kajínkových příznivců jsou krajně neobjektivní. Ve věci rozhodovaly soudy různých instatncí a dospěly ke shodnému závěru. Stěží lze všechny ty soudce označit za zaujaté a nekompetentní. Ke svým rozhodnutím měli poměrně pádné důvody a já je naprosto chápu. Považuji za důležité vyjádřit se k nejdůležitějším námitkám proti skutkovému stavu zjištěnému soudy. Předně: Jiří Kajínek nikdy neuvedl, co dělal v den vraždy. Proč? To je přece divné. Pokud nebyl v Plzni, nýbrž např. v Praze, mohl a měl to zdůražňovat a navrhnout k tomu nějaké svědky. Neučinil tak. Podivné. Dále: Přítomnost Kajínka na místě činu nepotvrzuje zdaleka jen Vojtěch Pokoš, jak se traduje. Jsou tu i další, byť z různých důvodů méně věrohodní svědci, kteří tam byli a prohlásili, že vrahem byl Kajínek, že ho poznávají. Jde o svědky Vaice, Hofmana a utajeného svědka vystupujícího pod jménem Jan Novák. Pak je tu automobil typu Škoda favorit, jaký měl Ďurči. Takový vůz byl viděn poblíž místa činu. Velmi důležitá a diskutovaná je otázka věrohodnosti svědků Ďurčiho a Hegedüse. Pokud mluvili původně před soudem pravdu,  není o Kajínkově vině pochyb. V tom směru se musím zastat soudců. Neměli žádný důvod pochybovat o těch svědectvích. Vše do sebe zapadalo. Pozdější změny výpovědí těchto svědků jsou trošku jiná káva. Nicméně když si přečtete odůvodnění usnesení o zamítnutí návrhu na obnovu řízení, zjistíte, že Ďurči ve své změněné výpovědi evidentně lhal, jak je patrné z rozporu svědkovy nové verze s videozáznamem rekonstrukce jeho příjezdu autem do Plzně. A Hegedüs? Je přece Kajínkovým přítelem. A v atmosféře rozpoutané médii, že Kajínek je nevinný a jeho odsouzení policejní komplot, dostal možná odvahu tuto verzi podpořit. Ostatně, měl, stejně jako jiní svědci z řad delikventů, silnou motivaci dosáhnout porážky "systému" v této důležité kauze. Ukázat, že zločinci nejsou oni, nýbrž policisté, státní zástupci a soudci. Ke střelbě na místě činu: Mohlo to přece být i jinak než se omílá. Možná vrah nestřílel z jiného místa a obouruč. ve chvíli, kdy zastřelil Jandu, který seděl za volantem a jehož mrtvola bránila v odjezdu auta, měl bezbranné a šokované bratry Pokošovy v hrsti. Mohl auto klidně obejít, otevřít si dveře a nerušeně střílet, ba si i vyměnit zásobník. Nebo, a to ještě spíše, nejdříve zastřelil Juliána Pokoše a zranil jeho bratra Vojtěcha. Pak terpve dorazil konsternovaného Jandu. A tehdy, u Jandových dvířek, ho viděli svědci. Konečně je tu stále omílaná verze, že vraždu spáchali policisté a později ji hodili na Kajínka. Právě snaha udělat pachatele z osoby, která s věcí neměla nic společného, se mi jeví jako nepravděpodobná. Jak vůbec konspirující policisté přišli na to, že to hodí právě na Kajínka? Jak mohli vědět, že Kajínek nemá alibi a že se jim složitý komlot postavený na výpovědích totálně nespolehlivých recidivistů jednou nevrátí jako ničivý bumerang. Já bych řekl, že pro ně bylo mnohem bezpečnější ponechat vraždu Jandy neobjasněnou. Mařit vyšetřování a nechat věc vyšumět. Závěrem: Nejsem přesvědčen o Kajínkově vině. nejsem proti nemu zaujatý. nemám ani žádný zvláštní zájem hájit policisty a soudce. Ale to, co se napsal autor tohoto komentáře, a mnozí jiní kritici oficiální verze, se mi nezdá vůbec objektivní.

3 Mila Mila | 30. května 2009 v 15:58 | Reagovat

[
Chci pouze reagovat na slova :/ Předně Kajínek neuvedl co dělal v den vraždy.../
Vážený,Vy jste schopen si pamatovat co jste dělal každý den s odstupem několika měsíců? Asi sotva.
J.Kajínek to vysvětlil tím,že pokud by v ten den byla nějaká významná událost např.svatba,pohřeb apod,že by si to pamatoval,ovšem nemůže si pamatovat co dělal v den vražd v borských serpentinách a to z toho důvodu,že tam nebyl.Myslíte,že pokud by byl vrahem,že by se nesnažil zajistit si předem alibi,zvlášť,pokud by se chystal někoho zabít?Lépe přemýšlejte,anebo se nyvyjadřujte k tématu,o němž nevíte téměř nic a jsou to jenom vaše dohady...

4 Jana Jana | 7. června 2009 v 11:54 | Reagovat

Klobouk dolů - text věnovaný kauze Jiřího Kajínka nemá chybu. (Snad až na jméno jeho advokátky JUDr. Kláry Slámové, ne Samkové.) Znám všechny skutečnosti, o kterých píšete, ale až po tom, kdy jsem si přečetla, jak hrozivě do sebe zapadá 2. (neoficiální) verze případu, na mě s plnou vahou dopadla reálná skutečnost a bezmocnost. Dokonale se vám podařilo vykreslit situaci u Krajského soudu v Plzni v době, kdy se advokáti Jiřího Kajínka snažili o obnovu procesu. Stejná slova bych použila i já. Pro naše soudce je člověk stojící v soudní síni před nimi skutečný pachatel a tak s ním také jednají. Vůbec si nepřipouštějí, že by mohl být nevinný. Málokdo dokáže uznat svou chybu při rozhodování, naši soudci to dělat nemusí, jsou přece neomylní!

5 Lukáš Lukáš | 17. června 2009 v 0:41 | Reagovat

[3]: Mílo,

já samozřejmě jen spekuluji. Znovu říkám, že nevím, jak to bylo. Každý právník by vám řekl, že bez velmi důkladného prostudování alespoň nejpodstatnějších součástí soudního spisu ( zejm. spleti výpovědí pachatelů a svědků ) není možné udělat o věci solidní závěr. Nejsem fanouškem ani odpůrcem Jiřího Kajínka. Smyslem mého diskusního příspěvku bylo poukázat na zřejmou neobjektivitu prokajínkovských komentářů. Snažil jsem se vycházet důsledně z dostupných fakt obsažených zejména v odůvodněních soudních rozhodnutí. To podstatné: pro vinu Jiřího Kajínka svědčí řada důkazů. Lze o nich diskutovat, označovat je za nevěrohodné, ale jsou tu. Proto také případ dopadl, jak dopadl. Naproti tomu verze o spiknutí policistů zůstává hypotézou. Pro její pravdivost svědčí indicie, ale ne důkazy. Je to konstrukce. Její slabiny jsem naznačil v úvodním příspěvku. Pokud o tom chcete debatovat, argumentujte věcně. Nabízejí se otázky: Jak konkrétně donutili policisté Ďurčiho a Hegedüse k jejich výpovědím, o které soud do značné míry opřel své rozhodnutí? Byxlo vůbec reálné takovou konstrukci uměle vytvořit a pak ji protlačit přes soudy všech instatncí? A znovu: Pokud to byla manipulace, muselo se jednat ze strany policistů o značné riziko. Jak na to vůbec přišli, že označí za pachatele právě Kajínka, když ten ( podle teorie s spiknutí )  s tím neměl nic společného? nepřipadá vám to podivné?

Ke mému argumentu o Kajínkově obhajobě: Máte pravdu, že to není přesvědčivé. Vžyť ani nevím, co Kajínek u soudu řekl. Já na jeho místě, pokud bych byl nevinen, bych se snažil ze všech sil vzpomenout si na nějaké alibi. Jistě, bylo to pro odstup času nesmírně těžké. Přinejmenším bych však řekl, že jsem se v daném období pohyboval na těch a těch místech. Možná to Kajínek řekl. Nevím. Pokud ne, je to zvláštní.

6 Mila Mila | 18. června 2009 v 18:00 | Reagovat

Lukáši,
  znám velice podrobně kauzu J,Kajínka,poněvadž se jí zabývám od samého počátku.Pokusím se ve stručnosti odpovědět na některé otázky.
Jakým způsobem donutili policisté ke křivým výpovědím Hegedusse a Ďurčiho?
Hegedusse vystrašili tím,že pokud nebude s nimi spolupracovat a odpovídat jak se přejí,zařídí,aby byl odsouzen nejméně k 15ti letům odnětí svobody a to mi můžete věřit,toto jsou praktiky policistů.Co se týče Ďurčiho,ten je homosexuál,strašili ho tím,že bude umístěn do cely ke Kajínovi a ten jej zabije,za další bylo něco k jeho příteli,to již přesně si nepamatuji,ale vše probíhalo v rámci strašení apod.Je toho mnohem více k pochopení,ale tím se nebudu zabývat,stačilo by,kdybyste si pozorně přečetl novou výpověď výše uvedených,kteří byli již trestáni a pochopitelně znali dobře praktiky vyšetřujících.O tom,že se tak dělo a děje i v jiných případech vůbec nepochybujte.
Tolika soudy prošlo odvolání J.Kajínka a nic?Víte co to je justiční mafie? Např.místopředseda NS Pavel Kučera,ačkoliv mu vůbec nepříslušelo mluvit v médiích o kauze J.K.,kterou mimochodem nemohl bez znalosti spisu znát,přesto podával nepravdivé údaje o osobě J.Kajínka,navíc prohlašoval,že soudce Polák,který jej odsoudil na doživotí,je jedním z nejlepších soudců v zemi,není snad toto důkaz podržet kamaráda,že by rozhodl nesprávně?,pak jste naivní a dále zajímavé,byli vybíráni ke Kajínkově kauze právě soudci,o nichž bylo známo,že v žádném případě neshodí svého kolegu a tak potvrzovali jeho výrok o doživotí.On by stačil pouze výrok soudce Boučka z KS Plzeň,že není  ž á d o u c í  tuto kauzu otevírat! To hovoří samo za sebe.Proč byl označen právě Kajínek? V té době byl  celostátně hledanou osobou,neboť se nevrátil do výkonu trestu,kde si odpykával jiný trest.On byl velmi správnou osobou pro označení pachatele,neboť byl znalcem zbraní,kte rý měl sbírku zbraní,/ovšem nikdy k trestnému činu nebyly použity/.Byl fyzicky zdatný a dokonale zapadal do hledáčku policistů,aby byl vytypován za pachatele.Byl takto vytypován vrchním komisařem Kadeřábkem,který v té době sloužil v Plzni.Později byl převelen na policejní prezidium,kde zastával jednu z nejdůležitějších funkcí v oboru kriminalistiky.
Nemyslíte,že právě on,který znal dokonale praktiky kriminalistiky, si nedokázal poradit ve svůj prospěch a měl pod palcem všecko co se v kriminalistice nového objeví,měl neomezenou moc a pravomoc ovládat svje podřízené v celé republice,tak a to stačilo aspoň ve stručnosti,to bych psala donekonečna.
Veškerá fakta jsem si dávala dohromady,byla to mravenčí práce,ale věřím,že Jiří Kajínek nikdy by se nestal vrahem a jednou se moje slova potvrdí.

7 Lukáš Lukáš | 18. června 2009 v 22:41 | Reagovat

Mílo,

děkuji vám za obsáhlou odpověď. Vzhledem k tomu, co píšete, jste zřejmě fanynkou Jiřího Kajínka. Tomu rozumím. On je prostě frajer. Chlap, jakých je málo. Inteligentní, nezdolný, odvážný, statečný, charismatický.

Nicméně já jsem heterosexuální muž, a už proto jím nejsem tak magnetizován jako vy. Navíc je Kajínek přinejmenším zloděj. Snažím se o co nejobjektivnější přístup k němu a k jeho případu. Naše postoje se liší. Vy prostě typicky ženským způsobem ( který svým způsobem miluji, ale nejsem ho schopen a je to často moje výhoda ) věříte, že "Jiří" je nevinen a že padouši jsou ti chlápci v policejních uniformách a soudcovských talárech. Já to spíše analyzuji, mužsky hluboce zaujat unikátností, složitostí a silou té kauzy jako lidského příběhu, intelektuálního problému ( rébusu ) a právního případu.

K diskutovaným problémům: Nepochybuji, že policisté v praxi často psychlogicky zpracovávají vyslýchané osoby podezřelé z trestného činu. Využívají jejich tísně a slibují i hrozí. Vesměs jde však o případy typu "Tak se přiznej. Je to polehčující okolnost a my tě zatím pustíme na svobodu. Když se nepřiznáš, půjdeš do vazby a dostaneš vysoký trest". Vaše teorie ovšem předpokládá něco mnohem šílenějšího, a sice, že policisté někoho zcela nevinného zatknou a suše mu sdělí: "Tady je protokol s tvojí výpovědí ( od A do Z vylhanou ), kde se přiznáváš k tomu a tomu a dosvědčuješ to a to. Chceme, abys to podepsal. Jinak...."

Jinak co? To je ta otázka. Na ní, na reálnosti a pádnosti pohrůžky, do značné míry závisí věrohodnost té teorie.

Hegedüs: Pokud je ve skutečnosti nevinen, bylo velmi obtížné jej přesvědčit, že mu hrozí mnohaletý trest. Čím tak strašným by mu policisté hrozili, aby jej donutili usvědčit nejlepšího kamaráda Jirku Kajínka? Jistě, mohli na něj mít něco jiného nebo mu lhát o stavu vyšetřování ( "Víme, že Kajínek vraždil a že jsi v tom zapleten. Vyber si. Chceš být odsouzen za vydírání nebo za vraždu?" ). Uznávám, že něco takového je teoreticky možné. Ale i tak je to značně krkolomné. Vždyť policisté by se v podstatě odhalili, kdyby se snažili Hegedüsovi vnutit již hotovou výpověď. A pořád je třeba mít v patrnosti, že Hegedüse a Kajínka pojilo velké přátelství. Je těžké uvěřit, že by Hegedüs přistoupil na evidentně podvodnou hru, jejíž obětí se má stát nejlepší přítel?

Ďurči: Budiž. To by šlo. Mohl mít skutečně strach z umístění ve společné cele s Kajínkem. Ale není to jasně průkazné. Důvod k obavám by měl pouze za podmínky, že Kajínek byl, jak se říká, zatčen na základě Ďurčiho udání. Ale opravdu to tak bylo? Pokud ne, proč by se bál pobytu na cele s kumpánem Kajínkem? Dále je tu analýza Ďurčiho výpovědi v odůvodnění usnesení o zamítnutí návrhu na obnovu řízení. Z té plyne, že Ďurči zřejmě lhal o rekonstrukci příjezdu do Plzně. Konečně, vozidlo vypadající shodně jako Ďurčiho Favorit bylo viděno svědky poblíž místa vraždy. Ale jak říkám, budiž. To nic nemění na krkolomnosti celé teroie o spiknutí policistů. Pokud to tak policisté udělali, byl to domek z karet tvořených výpověďmi nespolehlivých darebáků, navíc vesměs Kajínkových kamarádů. Takže do toho šli navzdory evidentnímu riziku, že se celá ta habaďůra před soudem zhroutí? Proč?

Výběr Kajínka jako "hrdiny" smyšleného příběhu vytvořeného mafiánskými policisty: Ano, byl to násilník. Ale takových je. Proč právě on? Jak mohli policisté vědět, že nemá alibi? A o jeho sbírce zbraní přece policisté předem nevěděli. Nebo ano? Odkud?

Justiční mafie: Víte, vaše představy o justici jsou zcela zkreslené. Jsou v ní odborně i lidsky lidé skvělí, průměrní i katastrofální. Jako celek to rozhodně žádná mafie není.  A představa o vědomé účasti soudců na tom údajném policejním komplotu je už zcela mimo realitu. Jakou by měli motivaci podílet se na něčem tak šíleném a riskantním? Taktéž vzájemná solidarita soudců projevující se potvrzováním chybných rozhodnutí kolegů je v podstatě fikce. Možná za výjimečných okolností se něco takového někdy může stát. Rozhodně ale nejde o žádné pravidlo. Naopak je typické, že soudci odvolacích soudů s gustem odhalují chyby napadených rozhodnutí. Rádi ukazují svoji odbornost, nadřazenost. Mnohdy až netaktně. Ostatně, kdyby byla pravda, co si myslíte o té solidaritě, odkud by se braly ty tisíce rozhodnutí zrušených v řízeních o opravných prostředcích?

P.S.: Pokud by se ukázalo, že je Jiří Kajínek nevinen, byla by to bomba. Pak by jeho příběh byl opravdu velký. Hluboký, heroický i tragický zároveň. Ale strohá analýza skutečností, které znám, mi nedovoluje striktní závěry. Moc rád bych si přečetl soudní spis v té věci. Ale to bohužel nejde.

8 Mila Mila | 19. června 2009 v 13:05 | Reagovat

Lukáši,
úvodem se chci ohradit,že bych byla něčí fanynkou,tou nejsem a nikdy nebyla.Takové ženy považuji za trapné svým jednáním.V osobě J.Kajínka vidím člověka,který byl sice zlodějem /ale kdo jím není z těchto novodobých zbohatlíků,kteří rozkradli a doposud rozkrádají zcela beztrestně ještě to co zbylo a doposud nebyli pottrestáni/.Jiří Kajínek není vrahem,o tom jsem přesvědčena na 100% a nikdo mi moje tvrzení nevyvrátí.Dokážu rozpoznat o co v tomto případě šlo,proč není snaha obnovit proces.Z Vašeho příspěvku zjišťuji,že nemá cenu Vám něco vvyvracet,Vy skutečně jakoby pocházel z jiného světa.Vy nevnímáte co se děje v justici,všude co je spojeno s vyšetřováním podezřelých osob.Bohužel,musím říci,že je mnoho nevinně odsouzených lidí a ti,kteří by měli být za své činy ve vězení,jsou na svobodě,protože si tu svobodu zaplatí a zase jen nekale vydělanými penězi.Proto Vám nebudu nic vyvracet ani vysvětlovat,jak jsem již v minulém příspěvku zmínila,jednou vyjde pravda najevo a pak si vzpomeňte na moje slova.
Pokud se chcete dočíst téměř všecko o celé kauze,existují webové stránky na podporu Jiřího Kajínka www.jirikajinek.cz
Tam najdete veškeré dokumenty včetně rozsudků,můžete se dočíst jak obhajoba J.K.vyvrátila veškeré pochybnosti,ale soudce byl hluchý a slepý.Jeho jediným cílem bylo udělat vše aby nebyla povolena obnova procesu a nikdy aby nevyšla na světlo skutečná pravda,poněvadž by se dotkla těch nejvýše postavených,to mi věřte.Přečtěte si naše stránky,ale pečlivě a mohl byste si sám odpovědět na některé Vaše otázky.

9 Lukáš Lukáš | 19. června 2009 v 21:11 | Reagovat

Mílo,

stránky www.jirikajinek.cz samozřejmě znám a právě z nich jsem čerpal prakticky všechny podstatné informace o případu, které znám. Bez toho webu bych si nemohl vytvořit na věc žádný názor. Zvláště cenné jsou texty soudních rozhodnutí a podání Kajínkových obhájců. Nicméně jsem zabrousil i do sekce diskuse a z počtu i obsahu vašich příspěvků v ní jsem nabyl přesvědčení, že jste fanynkou. Připouštím, že jsem možná neposoudil dobře nuanci mezi pojmy příznivec ( supporter, podporovatel; ten web přece nese podtitul "Stránky na podporu Jiřího Kajínka" ) a fanoušek ( míněno nekritický pro citovou angažovanost ). Pokud patříte do první kategorie a já vás nesprávně zařadil do té druhé, pak se vám omlouvám.

"Vyvrácení veškerých pochybností" o Kajínkově nevině jeho obhájci: Uznávám, že advokáti odvedli výbornou práci. Zvláště Klára Slámová je absolutně brilantní - vysoce inteligentní, perfektně ovládající svůj obor a hlavně nesmírně pracovitá a důsledná. Taky hluboce lidská. Má můj velký obdiv a respekt. Určitě by bylo ku prospěchu této země, kdyby se jednou stala soudkyní, jak si podle svých slov přeje. Jiří Kajínek nemůže mít lepšího obhájce než je ona. Také musím říci, že opakovaná kategorická prohlášení Kláry Slámové o její jistotě, že je Jiří Kajínek nevinen, beru velmi vážně. Věřím, že by to právě ona nedělala, kdyby o tom nebyla opravdu přesvědčena. Nicméně chtěl jsem si udělat názor sám a ten je takový, jaký jsem napsal.

K justici, zvláště k soudcům, kteří v Kajínkově případě rozhodovali: Na Pravolavu Polákovi jsem neshledal nic, co bych mu vytknul. V tom směru mi připadá irelevantní, že se o něm kladně vyjadřuje Pavel Kučera, který je i podle mě ostudou justice a morálně zcela nepřijatelnou osobou. Polák za Kučeru nemůže. Pokud jde o Tomáše Boučka, bylo zjevné, že se úporně snaží nalézt důvody pro zamítnutí návrhu na obnovu řízení. Za sebe nechápu, jak je možné, že k obnově nedošlo. Zákonné podmínky pro obnovu ( objevení nových, zajisté relevantních důkazů ) splněny evidentně byly. K důslednému posouzení věrohodnosti nově objevených svědků a vyhodnocení celkového stavu dokazování mělo dojít až v obnoveném procesu. Při rozhodování o tom, zda dojde k obnově,se má zjišťovat pouze to, zda jsou tu nové důkazy obecně ( teoreticky ) způsobilé přinést změnu rozhodnutí o vině či trestu. Takže Boučkova zaujatost je fakt. Podle mě se ale mýlíte v jejích motivech. Solidarita s Polákem nebo dalšími soudci za tím asi není. Spíše bych to tipnul na osobní odpor Boučka ke zločincům obecně a z toho pramenící přesvědčení, že "verbež" ( Boučkův výraz z proslulé nahrávky ) má být potírána a na citlivé, objektivní posouzení svých případů nemá nárok. Přesto musím říci, že soudce Bouček si na kauze máknul a že jeho rozbor důkazní situace je ve většině aspektů přesvědčivý.

Znovu k mafii: Nepochybuji, že orgány činné v trstním řízení ( zvláště policisté ) se občas dopustí úmyslných křiváren nebo pracují z nedbalosti a neschopnosti mizerně. Ale opravdu to není pravidlo, princip, jak se domníváte vy. Obecná šance obviněných na spravedlivý proces ( míněno na lidskou, nikoli na božskou spravedlnost ) je v České republice velmi vysoká, zvláště v porovnání s minulostí a většinou zemí světa.

Závěrem: Dnes jsem si znovu prošel některé materiály k případu, abych si osvěžil paměť a povšiml jsem si mimo jiné toho, že Ďurči při projednávání návrhu na obnovu řízení popřel svoji účast ( udání ) na Kajínkově zatčení v roce 1994. Přitom pokud Kajínka skutečně neudal, nemusel mít zásadní obavy z umístění ve společné cele. To nejpodstatnější: Moc bych si přál, aby se Jiřímu Kajínkovi dostalo spravedlnosti. Leč možná se tak již stalo....

10 Mila Mila | 21. června 2009 v 17:23 | Reagovat

Lukáši,

  jste bezesporu velmi vzdělaná osoba,soudím dle příspěvků v diskuzi,ale máte velmi málo zkušeností co se týče praxe,neboť neustále odmítáte uvěřit faktům,která jsou zřejmá.Vy nevěříte v nevinu J.Kajínka,já jsem stoprocentně přesvědčena,že on není žádným vrahem.Již ze začátku mě o tom přesvědčila nebývalá  policejní kampaň,doslova hon,takovému zájmu by se nedostalo ani masovému vrahovi.Již to bylo velmi zarážející a to mne upoutalo,že jsem se začala věnovat tomuto případu.Tam bylo naprosto jasné,že to nebude v pořádku,což se s odstupem času ukázalo.Naprosto pravdivě je to vylíčeno autorem v článku,přesně k tomuto závěru jsem dospěla i já a vím,že zcela bez pochyb mají ve vraždách svoji účast policisté.Přečetl jste si výpovědˇ pana Vachalovského,bývalého policisty?
Jako svědek byl soudce Boučkem odmítnut,proč? Také se měla šetřit trestná činnost policistů,to soudce Polák neudělal,jistě by se dospělo k jinému závěru.Na doživotním trestu se podepsaly i posudky znalců,kteří přisoudili během jedné hodiny zkoumání duševního stavu J.Kajínkovi takovou snůšku těch nejhorších vlastností,které má vůbec slovník psychiatrie a psychologie,ovšem nejhorší je fakt,že posudky se rozcházely,to také soudce nezajímalo,když hrozí takový trest jako doživotí!A co se vlastně z toho potvrdilo během několika let,nic. Jiří Kajínek ve vězení nemá žádných kázeňských přestupků,jeho chování je slušné,plní si svoje povinnosti,apod.
"Znalci duší" však z něj hned na začátku učinili zvíře,které ohro
žuje společnost.Vy jste si nevšiml jaké dostávají jiní pachatelé bestiálních vražd tresty? A to je panečku bestialita,uříznutí hlavy a jiné odpornosti,přesto se takové individuum dostává na svobodu po několika letech.Proč Kajínek i kdyby zabil ty dva vyděrače,proč se na něj hledí jako na King-Konga? Jenom proto,že vraždy jsou dílem policistů,kteří nestanou před soudem/zatím/,neboť při vyšetřování jiných vysoce postavených osob se moc dozvěděli a to je to klubíčko zamotané,protože když se začne odmotávat ,to bude velmi nemilé protože musí skončit na místě J.Kajínka.
Zarazila mne ta Vaše poslední zmínka,že se té spravedlnosti možná již J.Kajínkovi dostalo,v čem,že je odsouzen za někoho jiného,který má sedět za katrem až zčerná?
Mezi námi je propastný rozdíl v diskuzi,přes veškeré závažné pochybnosti věříte,že je J.Kajínek vinen,já jsem opačného názoru,který nikdy nezměním,protože jsem o tom doopravdy přesvědčena,myslíte,že bych se zastávala vraha? I kdyby se mu přisuzovaly sebelepší vlastnosti,byl kdovíjak okouzlujicí apod.,to na mne nezabírá,já bojuji za člověka,o kterém jsem přesvědčena,že je nevinný,aspoň částečně mu pomáhám tím,že aspoň o jeho kauze píšu.

11 Lukáš Lukáš | 22. června 2009 v 18:54 | Reagovat

[10]: Mílo,

rozhodně není pravda, že bych považoval Jiřího Kajínka za vinného. Vícekrát jsem napsal, že nevím, zda je vinen. Jen se mi nejevila objektivní ta kampaň "Nevinen! Nevinen!", když případ je složitý a proti kajínkvi excistuje mnoho důkazů. V té souvislosti je nezbytné určit, na jaké otázky hledám odpověď. První a pro mě nejdůležitější otázka, kterou si kladu, zní, zda je na místě ( lidsky, laicky rozumné ) považovat Kajínka za vinného. Další možné otázky jsou, zda bylo správné ( soudcovsky lege artis ) Jiřího Kajínka odsoudit ( v tomto směru platí zásada in dubio pro reo ) a pokud ano, zda mu měl být uložen doživotní trest odnětí svobody. Ve všech třech případech odpovídám, že nevím, a abych si mohl za sebe odpovědět, musel bych si přečíst spis, což nemohu.

Hon na Kajínka: Nevím, co máte na mysli. Vyšetřování vraždy by mělo být vedeno energicky.

Výpověď Přemysla Vachalovského: Jasně, vím, co řekl. Že policejní prezidium podezřívalo ze zavraždění Jandy plzeňské policisty a že při prošetřování této verze byla získána audiokazeta s jakýmisi nahrávkami usvědčujícími ty policisty, která se později ztratila. Také, že po schůzce, na níž pražští kriminalisté kazetu získali, na ně někdo chtěl najet autem. Hmmmm.... Ano, jsou ti indicie, ale ne důkazy. O kontaktech těch plzeňských policistů s podsvětím nepochybuji. Z toho ještě ale jednoznačně neplyne, že Jandu zavraždili a hodili to na Kajínka.

Kajínkova osobnost: Už jsem napsal, že je to frajer, hrdina ( možná spíš "hrdina" ) hollywoodského formátu. Odvážný, inteligentní, fyzicky zdatný a obratný chlap. Jeho charakteristika jako narcistického násilníka může být pravdivá. Nevím to, ale může to tak být.

Poznámka o spravedlnosti, jíž se možná Kajínkovi dostalo: Šlo jen o "technickouů poznámku, v níž se projevovalo moje stanovisko, že nevím, kdo jandu zavraždil. Když připustím, že to byl kajínek, sedí po právu ( to je ta eventuální spravedlnost ), i když výše trestu může být předmětem debat.

Celkově: Obě verze, oficiální ( z rozsudku ) i ta "televizní" o spiknutí policistů, mají slabiny. Není vyloučeno, že správná není ani jedna, případně, že jsou pravdivé svým způsobem obě, respektive jejich nějaký mix. Ostatně, matně si vzpomínám či mám pocit, že reportéři Novy zpočátku spekulovali o něčem takovém. Konkrétně o tom, že Kajínek možná byl na místě činu ( ať už se záměrem zabít či vydírat ), ale nakonec jej předstihl někdo jiný. V každém případě pobvažuji za neobjektivní něco kategoricky tvrdit na základě indicií a bez znalosti spisového materiálu.

12 Mila Mila | 24. června 2009 v 15:40 | Reagovat

Lukáši,

ještě Vám zodpovím na několik otázek,které uvádíte.Např.jsem zmínila hon na Kajínka,tím bylo myšleno,že všecko co se kdy dělo kolem jeho osoby bylo a je doposud alarmující.Při převozu z jedné do další věznice to vypadalo přinejmenším jako by převáželi snad jadernou pumu či něco hrozného.Spoután na rukou,nohou,hlídán zakuklenci s ostře nabitými zbraněmi,před nimi i za nimi ozbrojenci v autech,navíc to jistil ještě vrtulník.Až je to směšné.Nepamatuji se,že taková bezpečnostní opatření měl kdokoliv jiný,natož vězeň.Při eskortě k soudu měl na očích sluneční brýle,sluchátka v uších spoutaný,držen v zadní straně auta s mříží,kde bylo těžko se pohnout,plno ozbrojenců,atd.přímo trapnost.A takováto "bezpečnostní" opatření jsou navíc proti lidským právům,když už jsme u toho.
Tolik příkoří se dostalo málokomu,jak by potom měli být trestáni mnohem horší zločinci,navíc Kajínek není vrah,nýbrž byl zlodějem,což nikdy nepopíral.Kolik opravdových zločinců máme v řadách policie,politiků atd., a takových zlodějů velkého kalibru jako Pitr,Krejčíř..,a ti se hřejí na výsluni.
Kajínek není narcistická osobnost,on m.j.netrpí touto poruchou,on se nebál ani případné smrti,když riskoval útěkem svůj život,ani se nikdy nenadřazoval nad jiné,ani není násilníkem,vždy opětoval pouze útok na svoji osobu.Z mé strany to není obhajoba Kajínka,ale pečlivé sledování fakt,neboť se celých osm let touto kauzou zabývám.Je pravda,ani já jsem neměla v rukou jeho trestní spis,ale už z něj uniklo toho tolik,že moc nového co bych nevěděla,tam nebude.
Můj názor a přesvědčení se nemění,na rozdíl od Vás,jsem si jista,že tento člověk je nevinný co se týče vražd,to je dílem policistů,to se stejně jednou provalí.Neberu vám Váš názor na tuto kauzu,dokážu pochopit,proč uvádíte různé argumenty,ale já už na ně nebudu odpovídat,však si jednou odpovíte sám.

13 Martin Martin | E-mail | 23. července 2009 v 23:28 | Reagovat

Celou kauzu sleduji s velkym zajmem. Rad bych se ale zeptal kdo je Jaroslav Ďurči...ve spoustě zpráv se objevuje, že byl 8x soudně trestaný a že je to notorický podvodník. Není pak tedy divu, že pokud pozměnil výpověď, zřejmě věrohodnost takových pozměněných doznání soud zpochybnil....

14 Mila Mila | 26. července 2009 v 18:56 | Reagovat

13] K dotazu Martina kdo je Jaroslav Ďurči,odpovídám následovně:
Jaroslav Ďurči byl jedním ze svědků,jehož výpověď měla usvědčit J.Kajínka,že právě on spáchal vraždy.Před policejním vyšetřovatelem byla sepsána jeho prvotní výpověď,kde později uvedl,že to bylo pod nátlakem a nebyl přítomen ani jeho advokát.Ovšem co je zarážející,později svoji výpověď stáhl,že se nezakládá na pravdě a byla učiněna pod nátlakem.Při hlavním líčení u soudu již vůbec nesvědčil.
Na www.jirikajinek.cz se dozvíte vše velmi podrobně a to v rozsudku Krajského soudu v Plzni,kdy byl J.Kajínek odsouzen na doživotí.

15 Mila Mila | 1. října 2009 v 17:44 | Reagovat

Ještě se vracím k výše uvedenému článku,jedná se o soudce Poláka a ta věta zní:" Soudce Polák se ukázal jako člověk,který je nad věcí a obnovení procesu by nebránil...".
Bylo to jinak. Soudci Polákovi byla tato kauza přidělena znovu kdy byl podán návrh na obnovu procesu,poněvadž bylo dost důkazů,které při prvním líčení nebyly soudu známy.
Soudce Polák se z tohoto případu  vyloučil pro  p o d j a t o st !
Sice již působil na jiném stupni,ale předseda soudu mu ten případ přidělil jakožto soudci,který tuto kauzu soudil a odsoudil. Také není pravdou,že by nebránil obnovení procesu,přese všechny nové důkazy se raději vzdal případu,místo aby se snažil přijmout případ a tak ukázat,že mu jde skutečně o spravedlnost,ale on raději "elegantně" vycouval a případ byl následně předán jinému soudci Boučkovi,který zase neshledal ani jeden důkaz hodnověrným,byť by svědčil i Pánbůh...

16 Hana Hana | 21. dubna 2014 v 20:07 | Reagovat

Mohu se vás zcela nestranně zeptat, co si myslíte o soudci T.Boučkovi? Soudil pár mých známých a pokaždé to pro ně dopadlo špatně. Jak jsem se zde dočetla, tak již zmíněný soudce nedává možnost odsouzeným se verbálně bránit během soudu, ale mému příteli, který se nebránil a neřekl u soudu ani slovo, řekl proč nic neřekl? Nechci zde vyvolat nějakou hádku, ale jen by mě zajímalo, co si o něm myslíte. Děkuji Hana.

17 Miroslava Miroslava | 15. června 2015 v 19:20 | Reagovat

[16]: V mých očích a z mé osobní zkušenosti je to člověk bez svědomí a bez skrupulí. Je to kuchař, který uvaří přesně podle toho, jak zákazník - policie požaduje.

18 prideful prideful | Web | 20. června 2015 v 2:49 | Reagovat

půjčka pro dlužníky krnov 8-)

19 TT TT | 29. dubna 2016 v 21:41 | Reagovat

2Lukáš komplexní pohled, krásná rétorika!

20 chase chase | Web | 8. září 2016 v 14:34 | Reagovat

nebankovní půjčka prechodny pobyt :-!

21 Hozardlievy Hozardlievy | E-mail | 22. května 2017 v 6:22 | Reagovat

online viagra risk
http://viagra-withoutdoctor.net - viagra without a doctor prescription
  viagra information logged
<a href="http://viagra-withoutdoctor.net">viagra without a doctor prescription
</a> - viagra soft tab pill online
cures for ed

22 Mazioriz Mazioriz | E-mail | 25. května 2017 v 6:39 | Reagovat

cialis attorney ohio
http://viagra-withoutdoctors.com - viagra without a doctor prescription
  cialis coupon edit profile
<a href="http://viagra-withoutdoctors.com">viagra no prescription
</a> - cialis viagra how they work
cialis results

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama