Podivná obvinění I.

30. března 2009 v 11:59

Podivná obvinění I.


Ivan Jonák
Kdo si dnes vzpomene na bývalého podnikatele Ivana Jonáka? Občas se o něm dozvíme z publicistických pořadů, či ze stránek bulvárního tisku. Ivan Jonák zde působí dojmem člověka, který se smířil s pravidly hry, které mu mocnější vnutili jménem zákona. Ve své cele maluje obrázky a chlubí se platonickou láskou k vězeňkyni, která bydlí v cele vzdálené 250 km. Časem se z něho stala politováníhodná figurka, o které kdysi soudci rozhodli, že je nebezpečný zločinec a aby chránili společnost, nechali ji zavřít na osmnáct let do těžkého žaláře.
Když jsem sledoval Jonákovu kauzu od samého počátku měl jsem dojem, tak jako ostatní, že spravedlnost jedná správně a mafián patří právem za mříže. Byl jsem natolik zpracován informacemi policejních novinářů, že jsem nevěřil tomu co tvrdil Ivan Jonák. Měl jsem dojem, mám-li použít slovníku plzeňského soudce Boučka, že se jedná o stejnou verbež, která jen všechno svádí ne své kumpány. Po deseti letech však vycházejí na povrch skutečnosti, které dávají za pravdu tvrzením, kterými se Ivan Jonák hájil. Jenomže Jonák je stále za mřížemi a revize jeho procesu není na programu dne. Udělejte si sami obrázek o jeho dřívějších procesech, které změnily jeho osud. Pokuste se oprostit od excesů a skandálů, které provázely život nadutého podnikatele Ivana Jonáka a které do značné míry ovlivnili nejen veřejné mínění, ale i úsudek soudů.
Ivan Jonák byl podnikatel. Společně s němcem Helmutem Hugerem vlastnil Diskoland Sylvie v Praze. V první polovině devadesátých let to byla módní diskotéka, která udávala tón a patřila k nejznámějším v Praze. Oficiálně se jednalo diskotéku a erotický klub, kde se v diskotékovém rytmu kroutila zlatá mládež společně s gogo tanečnicemi. Neoficiálně byla Sylvie lepší bordel, kde se daly snadno obstarat drogy. Scházela se tam pražská smetánka včetně policistů a politiků.
Z předlistopadového veksláka se stal vlivný podnikatel na pomezí zákona. V první polovině devadesátých let prý patřil mezi mocné figury pražského podsvětí a společně s Bělou prý byli nekorunovanými králi. Popravdě řečeno se tak rádi prezentovali. Běla byl šéf gangu a současně i policejní informátor, který byl s elitními policisty jedna ruka. Asi zůstane navždy tajemstvím kdo stál za uvězněním Jonáka, zda to byl Běla se svými komplici z řad policistů, či nastupující generace zločinců v čele s Prokopem, jeho společník Huger či kmotři policejní rodiny se kterou Jonák jak známo nespolupracoval, alespoň ne v tom smyslu, že by se jimi nechal úkolovat. Jisté je, že Běla už nežije a Jonákovi vězení možná zachránilo život. Až vyjde, bude chudý, bezvýznamný, ale živý.
V době největší slávy byla jeho manželkou krásná Ludvika, která byla vyučenou číšnicí a proto vlastnila živnostenský list opravňující ji k provozu restauračního zařízení (Diskoland Sylvie).
Jonák toužil po slávě a uznání, dokonce se mihl i ve filmu, kde hrál vlivného mafiána. Před novináři se ukazoval s medvědem, kterého choval na dvorku jako hlídacího psa. Chlubil se svými o generaci mladšími milenkami a proto nebylo divu, že mu to manželka nechtěla donekonečna tolerovat, našla si také milence, jistého Tomáše Würtherleho a od manžela se odstěhovala.
Jonák byl znám svým velkopanským chováním, z policistů si dělal legraci (ty důležité měl na výplatní listině), často se na veřejnosti projevoval jako cholerik, ale ve skutečnosti byl dobrák a nejednou pomohl slabším, když je vydírali různí mafiáni (například Roman Skamene mu vděčí za mnohé). Často se také choval jako magor, který si myslí, že mu všechno projde. Nebránil se nálepce šéfa pražského podsvětí, kterým ve skutečnosti nebyl. Možná, že mafiánem i byl, možná si jen na něj hrál, jisté však je, že nikdy nebyl za své podnikatelské aktivity obviněn natož pak souzen.
V erotickém podnikání se však nepracuje v rukavičkách, konkurence je velká a vlna východních mafiánů spláchla každého, kdo se nebránil. Proto měl i Jonák své bodyguardy, ochranku, vyhazovače, kteří bránili jeho obchody. Metody jejich práce nemá cenu obhajovat. Jonák však ani zdaleka neohrožoval společnost a nepřipravil ji o tolik peněz jako podnikatelé, kteří začínali svou kariéru na počátku devadesátých let v investičních fondech, nebo podnikali ve státních bankách.
Ivan Jonák neměl šťastnou ruku při výběru svých spolupracovníků a to se mu stalo osudné. Ředitelem Diskolandu byl tehdy neznámý a bezvýznamní podvodník Jaromír Prokop, který nevlastnil žádný kapitál, ale chtěl se k němu dostat všemi prostředky. Pracoval jako najatý zaměstnanec, avšak Jonákův podnik považoval za svůj a sloužil mu hlavně jako banka na nenávratné půjčky.
Pravou rukou ředitele Prokopa byl dvacetiletý mladík Josef Vrabec (později si změnil jméno na Alex Abadon). Dělal vyhazovače a příležitostného bodyguarda. Většinu volného času trávil v posilovně a svou sílu dával rád najevo při rvačkách. Vrabec je typ otrlého zločince, který vás střelí do hlavy za křivý pohled, ochotný za peníze udělat cokoli. Nezávidím spoluvězňům, kteří s ním bydlí na jednom poschodí. V současné době si odpykává trest deset a půl roku za ozbrojenou loupež v Brně, když společně s dalšími čtyřmi komplici přepadl obchodníka s klenoty Jaromíra Smrčka. Vrabec obchodníka srazil k zemi a komplic Řehák mu vytrhl tašku ve které předpokládal bohatou kořist. Na první pohled banální přepadení. Když však lupiči v autě zjistili, že v tašce peníze nejsou, Vrabec se vrátil a bezbrannému Smrčkovi ze vzteku prostřílel samopalem koleno. Smrček sice neměl nic v tašce, ale v saku měl náprsní tašku a v ní 50 tisíc korun a 4000 eur. To však lupiči přehlédli.
Jonákův společník Helmut Huger se v Německu živil prodejem drog a Diskoland mu sloužil hlavně jako pračka na peníze.
S nočními kluby pochopitelně spolupracují i taxikáři a policisté. Ti první rozvážejí domů rozparáděné návštěvníky, druzí přimhouří oči nad provozováním prostituce, prodejem drog, nebo když dojde k nějaké strkanici či rvačce na diskotéce.
V polovině devadesátých let docházelo k přerozdělování moci i v podsvětí. Největší peníze se vydělávaly v rukavičkách a bílých límečcích. Jednalo se však o komplikované zločiny (dodnes je jen zlomek zlomku odhalen, usvědčen a odsouzen), kterým v té době nerozuměli ani policejní specialisté natož pak lidé typu Jonáka. Prostituce, drogy, loupeže, výpalné a podobné jednoduché aktivity ani zdaleka tolik nevynášejí a přitom jsou daleko rizikovější a brutálnější.
Rodila se nová spojenectví a policejní důstojníci, kteří měli na starost pražskou galerku začali s některými muži podsvětí spolupracovat. Nová nastupující generace tvrdých hochů měla vysoké ambice, nulovou morálku a pohříchu i nulový kapitál. Kapitál měl ale Ivan Jonák jenže byl pro policisty moc "profláknutý". Jonák a jemu podobní ze staré gardy nepochopili nový směr ve svém oboru, začali být přítěží a museli se jich zbavit.
Hvězda Ivana Jonáka začala hasnout v roce 1995, kdy byl policií obviněn z plánování vraždy milence své manželky Tomáše Würtherleho. S největší pravděpodobností hraničící s jistotou se však jednalo o komplot vysokých policejních důstojníků, kteří
chtěli převzít Jonákův obchod i s penězi, a kteří už tehdy přebírali moc v podsvětí. V dalších letech přišli na řadu i další šéfové i podšéfové, kteří byli buď zastřeleni, nebo zmizeli. Jejich likvidace se přisuzovala jako obvykle podsvětí. Vzhledem k tomu že se pachatele vražd nikdy nepodařilo odhalit, můžeme o důvodech jejich likvidace pochybovat.
Vražda milence Ludviky se nikdy neuskutečnila a nejspíš nebyla nikdy ani plánována. Historku o plánu vraždy prý policii udal Jonákův zaměstnanec a příležitostný policejní konfident, muž na hrubou práci - vyhazovač z Diskolandu Sylvie Josef Vrabec (později Alex Abadon). Nájemná vražda se prý měla uskutečnit v polovině roku 1994 a policie z tohoto skutku Jonáka obvinila. Prý měl tuto vraždu objednat prostřednictvím taxikářů Tomáše Jeřábka a Miroslava Köniksmarka. Jenže ti vše popřeli a nepotvrdili ani objednávku Jonáka. Na tomto místě je třeba zdůraznit slovíčko prý. Kriminalisté neměli žádné důkazy, které by u soudu obstály. Jediným, který to tvrdil byl již zmíněný několikrát soudně trestaný Vrabec. Ten se také stal trumfem v ruce státního zástupce Jiřího Bednáře. Vrabec ve "svědecké výpovědi" nejprve uvedl, že mu taxikář Jeřábek nabízel 40 tisíc korun v přítomnosti druhého taxikáře Königsmarka. Jenže to oba taxikáři popřeli a tak si Vrabec po třech letech strávených ve vězení za organizování vraždy Jonákovy manželky (skutečně byla zavražděna), vzpomněl, že peníze mu vlastně nabízel samotný Jonák. O několik let později byl za své vzpomenutí odměněn podmínečným propuštěním. Při dobré vůli by se tomu dalo věřit, proč ale by Jonák jednal přes prostředníky (nakonec byli oba stejně odsouzeni), když peníze nabízel přímo nájemnému vrahovi Vrabcovi alias Abadonovi? S takovými prkotinami se však státní zástupce Bednář nezatěžoval. Uvěřil Vrabcovi protože mu věřili policisté. Je třeba také připomenout, že pokud by se jednalo o komplot policistů s budoucími dědici Jonákova království, bylo by mnohem jednodušší Jonáka zastřelit. Složitě organizované obvinění Jonáka skýtalo mnohá úskalí v procesním řízení, která mohla celý plán zhatit. Jak známo Vrabec příliš chytrosti nepobral a vražda by byla jeho schopnostem a naturelu bližší. Navíc policisté mohli těžko předvídat jaký soudce by přípravu vraždy Würtherleho dostal na stůl. Bystrý soudce by nemusel žalobu na Jonáka vůbec přijmout.
Jednalo se o téměř totožný případ založený na svědectví nedůvěryhodného recidivisty jako v případě Kajínka. Jenže v Kajínkově případu objednavatel vraždy Janda nakonec odsouzen nebyl pro nulovou hodnotu svědeckých výpovědí mnohonásobných recidivistů, ale překvapivě byl odsouzen Kajínek, kterého si nikdo neobjednal.
Dříve než byl Jonák zatčen a poslán do vazby, kvůli organizování vraždy Würtherleho, byla (duben 1994) zastřelena ve svém stánku se zeleninou jeho manželka Ludvika najatým vrahem Janem Tokárem. Policisté ho zatkli ještě s teplou pistolí a hned bylo jasné, že tento recidivista, který pobýval na svobodě jen občas, musel být k vraždě někým najat. Tokárovo intelektuální vybavení nedovolovalo moc mazané kličkování a tak záhy prozradil, že mu kšeftík dohodil Jonákův vyhazovač z Diskolandu Vrabec. Společně s Vrabcem byli jako spoluorganizátoři opět obviněni Staněk a Königsmark, kteří to opět popírali. Policejní novináři tehdy spekulovali o motivu vraždy a nejvíce jim vyhovovala policejní verze podle které si vraždu objednal Jonák, který se prý obával, že jeho manželka jakožto oprávněná osoba (živnostenský list na restaurační zařízení) chystá Diskoland Sylvie zavřít. Byl to naprostý nesmysl, protože sehnat takovou odpovědnou osobu nebyl žádný problém dříve, ani dnes. U nás s nastrčenými oprávněnými osobami provozuje pohostinské služby víc než 50% podniků. Nebo si snad myslíte, že Ukrajinci, Vietnamci, Číňani,
Rusové a nevím kdo ještě mají výuční list k provozování restaurace? I kdyby to Ludvika opravdu chtěla udělat, ohrozila by obchod i německého společníka Huglera, takže by na jejím odstranění mohl mít zájem přinejmenším také. Jenže Huger se ztratil v Německu (možná na doporučení policistů) a tak zbyl pro tento motiv jen Jonák. Jonák se dušoval, že si své ženy vážil a že by to nikdy neudělal. Udělal však další osudnou chybu, když začal pátrat po vrahovi na vlastní pěst. Asi se dostal k organizátorům vraždy příliš blízko, protože na něj byly v krátkém sledu uskutečněny dva atentáty. Tři měsíce po smrti jeho manželky přišel na řadu i on. Při prvním atentátu vybuchla pod jeho džípem nastražená nálož, která auto odhodila několik metrů, ale Jonák vyvázl bez zranění. Tehdy ho zachránila bytelná konstrukce podvozku a neuměle instalovaná nálož. O týden později měl ještě větší kliku, když mu najatý vrah prostřelil obličej. Pamatuji se jak Jonák bezprostředně po atentátu hovořil v televizi s oteklým obličejem a nesrozumitelně artikuloval protože mu kulka vyrazila několik zubů. Jonák tehdy tvrdil, že jeho likvidaci zorganizovali stejní lidé jako vraždu jeho ženy i údajný pokus o vraždu Würtherleho. Jeho obvinění se nedala upřít logika, protože na smrti obou mohl mít zájem pouze jeho společník Helmut Huger a s ním se stále více přátelil jeho provozní ředitel Prokop ( na likvidaci nepohodlného majitele by jen vydělal), Vrabec je osoba s intelektem špatně cvičeného pitbula, který se vrhne na každou kořist a dostane-li pamlsek i na svého pána. Jonákovo obvinění Hugera však nezapadalo do plánu policistů. Ti sice při každé příležitosti tvrdili, že po atentátnících intenzívně pátrají, ale prostřednictvím policejních novinářů se v médiích objevovaly náznaky pochybností o tom zda se jednalo o skutečné pokusy o vraždu Jonáka, nebo jen o Jonákem zinscenované útoky, které měly odvést pozornost od jeho obvinění. Proto ani nebylo velké překvapení, že nikoho nevypátrali a neobvinili. Vsadil bych se, že o najatém střelci i organizátorovi věděli už v roce 1994. Po "neúspěšném" pátrání byl tedy zatčen a obviněn (prozatím jen za plánování vraždy milence své ženy Ludviky) Ivan Jonák. Zatímco byl uklizen ve vazební věznici probíhal soud (1997) s vrahem Ludviky Jonákové Tokárem (dostal 14 let) a organizátory Vrabcem (dostal 15 let), Staňkem (12) a Königsmarkem (5 let). Jonák byl do vražedného komplotu zatažen jako objednavatel na základě korunního svědectví jeho provozního ředitele Prokopa, opět v součinnosti s Vrabcem. Vrah Tokár několikrát měnil své "svědectví", podle toho jak kvalitní balíčky pochutin dostával do vazby. Tokár se dal u soudu jen těžko použít a našim soudům trvalo několik let než našly soudce, který by mu uvěřil, protože téměř pokaždé vypovídal jinak. Ne snad, že by to dělal úmyslně, ale proto že byl tak omezený a nepamatoval si ani předešlou větu. Vrabec byl rovněž mírně řečeno nedůvěryhodný a oba taxikáři své spojení s vraždou Jonákové popírali úplně, takže obžalobě proti Jonákovi nemohli posloužit. Soud s Jonákem za těchto okolností nebyl jednoduchý a táhl se čtyři roky, z toho Jonák většinu prožil ve vazbě. Aby mu to orgány činné v trestním řízení ztížily, byl Jonák přesunut z vazby v Praze do Litoměřic, což komplikovalo jeho obhajobu i návštěvy rodinných příslušníků. Policisté mohli jásat, Jonák byl uklizen a jeho majetek rozkraden. Kdo si po letech ještě vzpomene, že obětí atentátu byl on sám? Ve vazbě dostal další obvinění z organizování vraždy své manželky. Jonák se nemohl účinně bránit, zato Prokop s Hugerem mohli působit na svědky jak chtěli. Zajímavé bylo, že oba případy nebyly sloučeny, ale každý soudil jiný senát s jiným předsedou, možná to bylo i proto, aby ho mohl být držen déle ve vazbě, zajímavý byl i rozdílný pohled na hodnocení důkazů různými senáty. U obou kauz svědčili stejní recidivisté a podobně měnili svá "svědectví", avšak senátu pod vedením Marie Markové to nevadilo. Pro ni bylo svědectví Vrabce důvěryhodné, přestože se s ním přihlásil až po třech letech, které strávil ve vězení za organizování vraždy Jonákovi manželky. Naopak senát, kterému předsedal JUDr. Horký (soudil Jonáka za organizování vraždy manželky) takovým svědkům nevěřil . Soudkyně Marková nakonec Jonáka odsoudila v květnu 1999 ke 14 letům odnětí svobody za údajné organizování vraždy milence své ženy. Obhájce Ivana Jonáka Jan Červenka k tomu jen bezmocně podotkl : " Myslím si, že soud splnil svůj účel, který měl mít - to znamená odsoudit mého klienta."
Soudce Horký však nebyl ochoten soudit na základě společenské objednávky a důkazům, které mu policisté předložili neuvěřil. Jak by také ne, když se jednalo o svědectví z druhé ruky od několikrát souzených recidivistů, kteří navíc výpovědi účelově přizpůsobovali. Vrchní soud dvakrát zrušil jeho osvobozující verdikt a pokaždé dal doporučení jak by měl Horkého senát posuzovat důkazy. Z pohledu práva a nezávislosti soudců je zdůvodnění a doporučení Vrchního soudu ( předseda senátu Pavel Zelenka) úsměvné : " Soud prvního stupně opět nepostupoval v souladu se zákonem, protože jednotlivé důkazy uměle izoloval a jednostranně přeceňoval skutečnosti svědčící ve prospěch obžalovaných..." Vrchní soud současně rozhodl, aby byla kauza Horkému odebrána a předána jinému soudci protože prý soudce Horký opakovaně nevyslyšel doporučení (přání) Vrchního soudu. Jsou případy kde je soudcovská nezávislost vysvětlována účelově, s tím už musíme počítat. Stejně tak musíme počítat s různým hodnocením důkazů různými soudci.
Kauzu převzala soudkyně Jaroslava Lišková, která měla být zárukou, že pochopí doporučení Vrchního soudu a Jonáka konečně odpálkuje. Povedlo se jí to během krátké doby. Důkazy, které svědčily ve prospěch obžalovaných jednoduše spláchla a jako věrohodné vyhodnotila výpovědi
Vrabce a poslední verzi Tokárova svědectví. Musela ale spěchat, protože Tokár by se mohl zamotat a svou výpověď zase změnit. Kuriózní situace nastala v okamžiku, kdy paní soudkyně neuměla zapnout videopřehrávač aby přehrála důkaz z rekonstrukce. Jednoduše nechala zaprotokolovat, že od tohoto důkazu upouští. Jonáka odsoudila k úhrnnému trestu 18 let odnětí svobody. A zatímco Jonák si odpykává trest za to, co dle mého názoru nespáchal, začali jiní policisté z týmu POKR šetřit staré nevyřešené případy v souvislostí s vyšetřováním nájemné vraždy jiného mocného muže na pomezí zákona Mrázka. A protože se v podsvětí pohybují stále stejné figurky (jen tresty jim narůstají), postupovali v šetření podobně jako před deseti lety Jonák. V roce 2006 policisté zatkli Karla Kučeru ze Slaného přezdívaného "Hrobař" za střelbu na Ivana Jonáka (prostřelený obličej) a současně zahájili trestní stíhání objednavatele vraždy Jaromíra Prokopa (korunní svědek proti Jonákovi. V únoru 2007 policisté z ÚOOZ obvinili Helmuta Hugera z organizování a zaplacení vraždy Ivana Jonáka. Nevím jak se po těchto obviněních dívají na své rozsudky soudkyně Marková s Liškovou. Jisté však je, že pokud Hugler organizoval vraždu svého společníka, měl stejný motiv i u jeho manželky - ovládnout Diskoland Sylvie, stejně tak jako kriminalisté, kteří připravovali obvinění proti Jonákovi.
Pro srovnání rozdílnému posuzování stejného trestného činu si dovolím připomenout přípravu nájemné vraždy Serge Kratochvíla organizovaný jeho manželkou Zuzanou, dcerou Odettou a bývalou manželkou Janou Kratochvílovou. Holky se domluvily na vraždě protože se k nim Kratochvíl nechoval dobře a urážel je a ony byly zoufalé. Samy také nebyly neviňátka. Kratochvíl byl nejprve ženatý s Janou Kratochvílovou, která měla dceru z prvního manželství u a společně pak přivedli na svět druhou dceru Odettu. Kratochvíl se však po letech zamiloval do nevlastní dcery Zuzany se kterou souložil už od čtrnácti let. A protože se měli rádi, rozvedl se s Janou a vzal si Zuzanu. Dlouho spolu žili spokojeně, až došlo k rozporům. Kratochvíl tvrdil, že se ho chtěly ženy zbavit, aby po něm dědily protože byl zámožný podnikatel. Jeho ženy se hájily tím, že je citově ponižoval a že vraždu neorganizovaly, ale že to na ně Kratochvíl nastražil. Jisté je, co před soudem vypověděl Robert Mihalík, Kratochvílův společník, kterého najaly, aby sehnal důvěryhodného vraha. Mihalík, aby chránil svého šéfa na oko souhlasil a zařídil jim setkání se známým, kterého představil jako ukrajinského zabijáka. Zuzana Kratochvílová mu předala fotografie a popis manželova auta a dala mu také zálohu ve výši 25 tisíc korun. Mihalík pak šel na policii a vše oznámil. Předal jak fotografie tak i zálohu pro zabijáka. Na penězích i na fotografii byly otisky Kratochvílové ( v případu Jonáka, ani Srby žádný takový důkaz nebyl k dispozici). Dámy se ale vymluvily, že peníze sice měly v ruce, ale Mihalík měl za ně zaplatit nějaký dluh a fotografie sice byly z jejich alba, ale mohl si je vzít i Kratochvíl.
Ústecký soud vyhodnotil důkazy a odsoudil obviněné k podmíněnému trestu tří let. Uznal, že připravovaly nájemnou vraždu, ale že to nebylo až tak společensky nebezpečné. Vrchní soud v Praze pak rozsudek potvrdil a navíc zprostil viny původní manželku Janu. Soudce Jiří Lněnička velkorysost senátu zdůvodnil slovy : " Je pravda, že obžalovaná Jana Kratochvílová hovořila před svědky o tom, že je třeba bývalého manžela odstranit, ale pak odjela do lázní a na další organizaci se nepodílela. "Odsouzená" organizátorka vraždy Zuzana po soudu prohlásila, že Kratochvílovi není radno věřit protože byl estébák. To je samozřejmě pádný argument, ale ne u ženy, která si estébáka vzala za manžela.
Srba 8 let, Jonák 14 let a utiskované ženské tři měsíce podmínku.A je to...
Pokud by důvody k vraždě mohly být v určitých případech polehčující okolností, jak naznačil mírný rozsudek v případu Kratochvílových žen, potom se v budoucnu můžeme dočkat i omluvitelných vražd policistů, či soudců. Dovedu si představit odsouzeného, který strávil ve vězení patnáct, nebo dvacet let a jen on sám ví naprosto jistě, že zločin, který mu byl přiklepnut nespáchal, tak "svého" soudce podřízne, protože se s tím nedovedl vypořádat. Možná, že dnes jsou tito policisté a soudci ještě klidní, ale jednou i na ně může dosáhnout ruka člověka, kterému zkazili život a který už nemá co ztratit.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 smarties smarties | Web | 30. března 2009 v 12:06 | Reagovat

hej...chceš vydět blog jen o Avril Lavigne???kukni na muj je tam vše o ni opravdu vše.......jo a pls nakrm mi vajicko a za nakrmeni kdyz si napises dostanes diplomek.......srry za reklamu....

2 Suz.zi Suz.zi | Web | 30. března 2009 v 12:08 | Reagovat

Aoojky plosím hlásni for me suz-zi v anketě odkaz je ve webu děkuji určo oplatím!!

3 někdozdáli někdozdáli | 31. ledna 2014 v 22:57 | Reagovat

Abadon chcípne-o to se postarám !

4 Pavel Pavel | 28. února 2016 v 11:58 | Reagovat

dodnes mám v žívé paměti způsob jak média informovala o atentátech na Jonáka: prý se snaží odvrátit pozornost jinam, prý se střelil do obličeje sám, výbušninu pod auto si nastražil také Jonák, protože smyčka kolem něj se utahuje, hovořil tam nějaký kriminalista a expert, atd. Pohádal jsem se kvůli tomu s hospodskými soudci, kteří měli hned jasno, ovlivnění akčními filmy 90. let... Já bych si teda do auta, které má vybuchnout určitě nesedl a pusu bych si také neprostřelil. Myslím, že tohle absurdní obvinění mě velice ovlivnilo a věřím v Jonákovu nevinu...

5 Vlasta Vlasta | E-mail | 7. března 2016 v 10:42 | Reagovat

Béla že se zbavil jonaka? A Franty Mrázka zabil vasik Klaus ne??

6 TT TT | 29. dubna 2016 v 21:19 | Reagovat

Velmi dobrá práce, krásně napsáno! Děkuji!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama