Soudci zločinci

30. března 2009 v 9:47

Soudci zločinci

Souzení a odsouzení jsou dvě odlišná slova. Kvůli pití na pracovišti se soudci dostanou před kárný senát jen výjimečně a ještě mnohem výjimečnější je, když je opilec v taláru odsouzen.
Mnohem častějším důvodem kárných řízení je neschopnost zvládnout práci. Neumějí si práci naplánovat, někdy spis založí a trvá měsíce, než na něj zase narazí. Je znám i případ soudce, který nebyl schopen čtrnáct měsíců napsat a odeslat rozsudek. Neúměrné protahování soudního řízení už stálo stát desítky milionů korun, které naši občané vysoudili u Evropského soudu pro lidská práva ve Strasburku, kam se v posledních letech obracejí stále častěji. Soudci šneci však za taková zpoždění zpravidla postiženi nejsou. V roce 2007 bylo ministerstvem spravedlnosti registrováno více než 80 tisíc sporů, které se táhly déle než tři roky. Soudci se zpravidla vymlouvají na nedostatek techniky, pomocného personálu, komplikovaného soudního řádu, administrativu. Možná mají v něčem pravdu, ale pravda také je, že ve vyspělých zemích je soudců v přepočtu na obyvatele o polovinu méně.
V červenci 2001 zbavil kárný senát Nejvyššího soudu funkce soudce Bohdana Serafína kvůli neodůvodněným průtahům v trestních případech. Kárnému senátu tehdy předsedal soudce Oldřich Jehlička.
Průtahy v soudním jednání zavinila soudkyně Okresního soudu v Ústí nad Labem Hana Vondráčková, která nebyla schopna deset let prosadit soudní rozhodnutí, aby se mohl otec stýkat se synem. Manželé Paterovi se rozváděli a syna Lukáše svěřila soudkyně Vondráčková do péče matky. Otci přisoudila pravidelné návštěvy, ale manželka její rozhodnutí ignorovala. Soudkyně Vondráčková byla shovívavá a stížnosti otce ignorovala též. Luboš Patera mohl být se svým synem naposledy před deseti lety. Soudkyně Vondráčková vyměřila manželce, která mařila její soudní rozhodnutí deset let, pokutu třicet tisíc korun, to je tři tisíce za rok. Podobných případů, kdy soudci přistupují liknavě k vymáhání svého rozhodnutí jsou u nás desítky. Je také pravda, že za to nikdo nenese odpovědnost i když Soudcovská unie ústy svého předsedy o odpovědné práci soudců hovoří v jednom kuse. Bohužel odpovědnost pouze ke svému svědomí nic nestojí a liknavost (eufemistický výraz pro lenost a neschopnost). Ústecká soudkyně Vondráčková, odešla od kárného senátu v Hradci Králové bez postihu, účet ale zaplatil stát po rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podobných stížností už poslali poškození občané z naší republiky více než sto.
V září 2005 byla za pomalost v práci odvolána z funkce královehradecká soudkyně Petra Hušková. Před kárným senátem nestála poprvé. V době kdy byla souzena měla ve skříních "uloženo" padesát nevyřízených případů. Průměrná doba soudního řízení u ní přesahovala tři roky a to je hranice, kterou Evropský soud považuje za neúměrně dlouhou, poškozující práva účastníků soudního sporu.
Soudkyně Okresního soudu v Jinřichově Hradci Alena Tampírová ukradla v obchoďáku paprikový salám za dvě stovky a kárný senát Nejvyššího soudu ji za to zbavil soudcovské funkce. Soudkyně se ale odvolala k Ústavnímu soudu, protože se domnívala, že krádež za pár stovek není důvodem k odvolání soudce. V tomto ohledu s ní plně souhlasím, protože jejím odvoláním byla ohrožena nezávislost justice. Paní soudkyně měla tři děti a z šedesáti tisícového platu se nedalo vyžít, a pokud nechtěla svou nezávislost ohrozit, například braním úplatků, tak raději kradla a tím vlastně podpořila nezávislé a nestranné rozhodování.
Kladenský soudce Radek Časta byl zase zbaven funkce soudce proto, že bez omluvy nepřišel do práce tři měsíce. Soudce Časta si chtěl rozšířit obzory odbornou stáží v Německu. Předseda okresního soudu jej uvolnil na tři měsíce, ale Častovi se v Německu líbilo a tak si tam prodloužil pobyt o další tři měsíce. Časta měl smůlu na předsedu kárného senátu Nejvyššího soudu v Brně. Jeho neomluvenou absenci dostal k posouzení kárný senát, kterému předsedal obávaný a nutno podotknout, že spravedlivý soudce Oldřich Jehlička, který rozsudek komentoval slovy: " Myslím, že podobný případ jsme tu ještě neměli. Je to člověk odborně na výši, ale předpoklady pro práci soudce nejsou jen odborné. Jde také o odpovědnost ve služebních věcech." Rozhodnutí kárného senátu bylo překvapující a naprosto ojedinělé, protože drtivá většina podobných provinění by se ke kárnému senátu ani nedostala a pokud ano, tak by byla zamítnuta už u první instance. Soudce Jehlička je však v posuzování provinění svých kolegů nekompromisní. To, že takoví soudci u nás existují je nadějí pro naše soudnictví a pokud představitelé soudní moci hovoří o nezávislosti soudců, tak by měli zapomenout na materiální stránku, ale spíš přemýšlet nad tím, proč je nezávislých soudců, jako je Oldřich Jehlička, tak málo. Jeden z mála soudců, který se před kárným senátem postavil čelem ke své chybě byl soudce ostravského krajského soudu Miroslav Mucha. Před kárným senátem stál proto, že zapomněl prodloužit vazbu Marku Šostákovi, kterého odsoudil za vraždu ke třinácti a půl rokům vězení. Šosták se odvolal a tak se dostal na svobodu a k odvolacímu Vrchnímu soudu v Olomouci se nedostavil. Soudce Mucha připustil, že se dopustil hrubé chyby a svého omylu litoval. Za chybu zaplatil jen důtkou protože byl jinak dobrý soudce, kterého si vážili nejen nadřízení, ale i někteří odsouzení.
Šest soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo kárným senátem Vrchního soudu pokáráno zato, že nechali některé kauzy neúměrně dlouho protahovali. Byl mezi nimi i ústecký soudce Karel Šemík, který byl znám tím, že některé kauzy dal k ledu a léta je nechával zamrznout. Nebylo prokázáno, že by tak činil kvůli úplatkům, ale zasvěcení o tom byli přesvědčeni. Šemík se hájil tvrzením, že to bylo proto, aby mohl rychle projednat případy jiné. Přesto průměr projednávání jeho kauz neklesl pod dva roky. Šemík měl ale dost známých z minulosti, kdy působil ve funkci předsedy stranické organizace KSČ na ústeckém soudu a tak bylo jasné, že žaloba za pomalost, která vyplynula z prověrky úředníků ministerstva spravedlnosti, nebude mít naději na úspěch. Kárný senát Vrchního soudu jim dal důtku a pomalý Šemík byl zanedlouho povýšen na soudce Vrchního soud v Praze. A je to...
Soudkyně Okresního soudu ve Svitavách Jana Šefrnová už odsouzená podvodnice je. Vrchní soud v Praze ji vyměřil šest let vězení za to, že vylákala od různých lidí 14 milionů korun a nevrátila je. Paní soudkyně dokonce některé "půjčky" vymámila i z lidí jejichž spory projednávala. Nebyly to úplatky, byly to prý půjčky. Soudkyně Šefrnová dokázala mistrně využít svého přestrojení do soudcovského taláru. Lidé, nevím proč, chovají ve svém podvědomí utkvělou představu o důvěryhodných soudcích, a tak paní soudkyni ochotně půjčovali a ještě se přitom domnívali, že své úspory dobře zhodnotili. A zatímco věřitelé marně čekali na vrácení půjček, soudkyně Šefrnová si za ně kupovala nemovitosti. Stížnosti podvedených věřitelů předseda svitavského soudu nechával dlouho uležet a přestože policie její podvodné půjčky už půl roku vyšetřovala, paní soudkyně nerušeně soudila dál. Nepochopitelné, alespoň z pohledu věřitelů byla skutečnost, že se soudkyně nesnažila nemovitosti prodat a z výnosů uhradit dluhy. Ještě nepochopitelnější však bylo, že po vznesení obvinění, neskončila jako stovky jiných ve vazbě kvůli ovlivňování svědků, či pokračování v trestné činnosti a soud dokonce nepospíchal ani s uvalením exekuce na majetek. I po odsouzení bydlela dál ve svém novém luxusním domě nedaleko Svitav, za který mohla v pohodě zaplatit polovinu dluhů. Když kmán nezaplatí pokutu za jízdu na černo v tramvaji, seberou mu exekutoři i židli pod zadkem. Za podvod v podobném rozsahu škod hrozí obviněným pět až dvanáct let vězení, ale paní soudkyně byla u první instance odsouzena jen ke tříleté podmínce. Zdůvodnění, že jednala v tísni a že to bylo poprvé se nezdálo příliš důvěryhodné, bylo trapné. U odvolacího soudu byla sice odsouzena k šesti letům, ale i to je jen mírně nad nejnižší hranicí trestu.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sebi Sebi | E-mail | Web | 13. října 2011 v 0:05 | Reagovat

Ale jo, proč ne....:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama