Vladimír Hučín II.

30. března 2009 v 10:29


Vladimír Hučín II
Smutnou postavou Hučínovy kauzy se stala přerovská státní zástupkyně Lenka Šromová, která jej držena nezákonně ve vazbě téměř rok. Okresní, později i Krajský soud zamítal jako na běžícím pásu žádosti jeho advokátů o propuštění. Státní zástupkyně se snažila, aby ve vazbě "změknul", přitom důvody, které uváděla byly v rozporu s právním řádem, protože do omrzení argumentovala tvrzením : " Nelze vyloučit, že by obviněný mohl ovlivňovat vyslýchané svědky." S tímto "argumentem" uspěla dokonce i tehdy, když už byli všichni svědkové vyslechnuti.Soudkyně Rychterová pokaždé jen opsala do svého usnesení "důvody" státní zástupkyně. Zcela pominula výrok Nejvyššího soudu, který stanovil, že důvodem koluzní vazby nemůže být jen pouhá obava z ovlivňování svědků ( obava je pocit a tak s ním ani nelze polemizovat, až do roku 2002 bylo na základě pocitu vězněno 3000 občanů ročně), ale taková obava musí být podložena konkrétním jednáním - musel by před, nebo v průběhu vyšetřování prokazatelně nějakého svědka ovlivnit!
Celé obvinění stálo na vratkých nohách a tak chtěla žalobkyně svou důkazní nouzi podpořit psychiatrickým posudkem a požádala o pomoc znalce z oboru psychiatrie. Mělo to svou logiku, protože obvinění bylo natolik šílené, že pokud by to byla pravda, musel by být Hučín opravdu blázen. Nemohu však pochopit proč nebyli podrobeni psychiatrickému zkoumání policisté, kteří takové obvinění mysleli vážně - například podplukovník Psčolka.
Hučín odmítl s psychiatry spolupracovat a proto jej násilím umístili na vězeňskou psychiatrii, kde ho více než měsíc pozorovali. Vězeňský blázinec je v podstatně druhým stupněm tortury, kterou zneužívala komunistická justice už před rokem 1989, aby politickým vězňům znepříjemnila pobyt ve vězení - používá se dodnes.
Aby to Hučín neměl jednoduché dostal do vazby i obvinění z podvodu s nemocenskými dávkami. Týden před tím něž byl zatčen a poslán do vazby totiž onemocněl, byl v pracovní neschopnosti a ve vězení mu byla vyplacena nemocenská dávka ve výši 7600 Kč. Okresní státní zástupkyně Jana Staňková se jej snažila zdiskreditovat odsouzením ještě než dojde k hlavnímu líčení. Soud, který se konal v polovině roku 2004 jí dal za pravdu jen zčásti, když její žalobu překlasifikoval na krácení daně, poplatku a jiné dávky podle § 148 (1), kde mu hrozilo odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, nebo peněžitý trest což bylo téměř stejně absurdní jako samotné obvinění, protože obžalovaný nic nekrátil ani nevyžadoval. Prostě byl nemocný a dostal nemocenskou, protože neměl ukončenou pracovní neschopnost. Byl odsouzen k podmínečnému trestu šesti měsíců se zkušební dobou jeden rok. Pro porovnání aplikace právních norem v naší zemi si dovolím malé odbočení od Hučínovy kauzy. Soudkyně svitavského okresního soudu Jana Šefrnová podvodným způsobem vylákala od různých lidí a firem celkem čtrnáct miliónů korun.
Podvod § 250 (4) - škoda velkého rozsahu, pachatel bude potrestán odnětím svobody na 5 až 12 let. Paní soudkyně nebyla ve vazbě, téměř až do samého přelíčení klidně soudila a pohodlně bydlela v rozlehlém domě, který si postavila z podvodně vylákaných miliónů. Byla "odsouzena" svým kolegou k podmíněnému trestu tří let se zkušební dobou pěti let.
Absurdní? Nikoliv - takové nerovné postavení před zákonem je u nás normální. Možná, kdyby paní soudkyně některého z dlužníků zavraždila, tak by možná dostala rok maximálně dva v první nápravné skupině.
Ale zpět k Hučínovi. Podmíněný trest vyvolal hned v soudní síni vlnu protestů veřejnosti, která byla přítomna. Lidé volali směrem k soudci "hanba" a ten nechal vyklidit soudní sál justiční stráží. Dokonce i Hučínova právoplatného a soudem schváleného důvěrníka Zdenu Mašínovou. Ta byla vyvlečena tak surovým způsobem, že k ní museli přivolat sanitku a odvést do nemocnice na ošetření. Hučínovi obhájci se okamžitě odvolali a krajský soud rozsudek zrušil.
Staňková sehrála trapnou úlohu i v Hučínových rehabilitačních procesech, kde tvrdě obhajovala bývalou socialistickou zákonnost a přitom používala stejných argumentů jako normalizační soudci ze sedmdesátých let minulého století. Jejím klíčovým svědkem byl bývalý spolupracovník StB Václav Švéda, který tvrdil, že Hučín chtěl spáchat atentát na amerického zpěváka žijícího v NDR Deana Reada. Tentýž Švéda byl i korunním svědkem v inscenovaném obvinění z výbuchů v Přerově. Mnozí policejní udavači jsou univerzálními "svědky" pro více použití. Zajímavé je, soudům nevadí jejich minulost. V jednom procesu jsou označeni za nevěrohodné v dalším opět jako věrohodní vypovídají. Jsou svědci, kteří byli šestnáctkrát odsouzeni a přesto vypovídali jako korunní svědkové v mnohých procesech. Policisté si je dokonce půjčují z jednoho kraje do druhého aby se neokoukali.
Je jasné, že soudkyně Rychterová, či státní zástupkyně Šromová nejednaly nestraně při neustálém prodlužování vazby. Po posledním prodloužení, které posvětil i odvolací ostravský krajský soud v lednu 2002 se Hučínovi právní zástupci obrátili na Ústavní soud se stížností na porušení zákona a ten jim dal za pravdu. Teprve ústavní soudce Vojen Guttler potvrdil to, co marně tvrdili Hučínovi právníci, když v odůvodnění ústavního nálezu napsal : " Ostravští soudci neměli odkazovat na předchozí Hučínovu trestnou činnost, neboť ta byla páchána proti komunistickému režimu. Krajský soud v Ostravě pochybil, když bývalému důstojníkovi BIS Vladimíru Hučínovi prodloužil letos v lednu vazbu s tím, že by mohl na svobodě působit na svědky, neboť všichni klíčoví svědci již byli vyslechnuti a ovlivnění nehrozilo. Stejně tak Hučín nemohl pokračovat v trestné činnosti, neboť ta se měla vázat pouze k jeho pracovnímu zařazení v BIS, kde však již dávno nepůsobil. Soud tedy pochybil, když uvalil vazbu až do hlavního líčení, navíc nedostatečně své rozhodnutí odůvodnil."
Týden před propuštěním Vladimíra Hučína z vazby bylo konečně nařízeno hlavní líčení. Obviněný byl do soudní síně dovlečen v poutech, v oblečení ve kterém byl před rokem zatčen, neostříhaný a v dosti zbědovaném stavu (sám Hučín si to však nepřipouštěl), korunu soudní frašce nasadilo dvacet ozbrojenců s připravenými samopaly. Obraz nebezpečného teroristy byl dokonalý. Ke druhému stání ale už přišel bez pout z nedalekého domova. Co se za tu dobu změnilo? Soudní stráž tentokrát nemířila na obviněného, ale dohlížela na to, aby protestující veřejnost nerušila líčení.
Zajímavá byla hlavně skutečnost, že se Hučín nesměl u soudu hájit, protože nebyl zbaven mlčenlivosti. Státní zástupkyně se snažila vyloučit veřejnost z jednání, nesouhlasila s navrženým zákonným důvěrníkem, dělala obstrukce. Předvedla všechny triky normalizačních prokurátorů. Minulost na ní zanechala skutečně hlubokou stopu. Bublina splaskla 10. listopadu 2005, kdy soudce Jelínek zprostil Vladimíra Hučína všech obvinění...
Vladimír Hučín často opakoval : " Na severní Moravě stojí justice na základech bývalé totalitní moci, neboť je složena z lidí, kteří se v minulosti podíleli na politických procesech."
V mnohém měl pravdu, ale soudce Jelínek ukázal, že mohou být i slušní soudci, kteří posuzují důkazy a nenechají se ovlivnit politickými tlaky. Možná, že alespoň zčásti poopraví i Hučínův názor. Těžko však můžeme změnit názor na policejní novináře. Po osvobozujícím rozsudku jsem zaznamenal jen stručnou rekapitulaci obvinění a v závěru lakonické konstatování, že Hučín byl soudem očištěn. Žádná omluva, žádný "zasvěcený" komentář, žádné vysvětlení novinářů - náš úsudek byl špatný. A co státní zástupkyně? Co soudci, kteří jej drželi rok v díře a nechali jej zkoumat psychiatry? Klid, ticho. A je to….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | Web | 30. března 2009 v 10:31 | Reagovat

ahojky prosim hlasni pro me v 2.kolle moc ti budu vdecna :)) jsem tam jako Verca moc dekuju

2 verčulka verčulka | Web | 30. března 2009 v 10:41 | Reagovat

Ahojky, máš moc hezkej blogísek, koukni se plsky na můj :) díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama